Dnes už těžko zjistíme, jaké důvody Šternberka vedly k postavení sídla tohoto typu. K rozhodnutí ale zřejmě přispěla i jeho dobrá znalost evropských zemí a jejich staveb, které poznal na svých cestách. Sám se asi stal ideovým tvůrcem vily, když na ní vyžadoval prvky, které poznal ve Francii.

Vila s adresou: U trojského zámku, čp. 1.

Vila s adresou: U trojského zámku, čp. 1 od stavebníka Václava Vojtěcha

FOTO: autorský tým Slavné pražské vily

Ve Francii zjevně našel inspiraci pro oválné vnější schodiště, které dvůr přímo spojilo s belletage, jak by hrabě po francouzské cestě asi označil reprezentativní patro. I členění trojského letohrádku ukazuje na francouzskou inspiraci, včetně schodištních věží.

Pozornost si zaslouží i zahrada ve francouzském stylu obklopující sídlo.

Pozornost si zaslouží i zahrada ve francouzském stylu obklopující sídlo.

FOTO: autorský tým Slavné pražské vily

Ve Fontainebleau je navíc i dekorovaný výklenek s postavami Titánů, které jsou hlavním motivem prostoru pod schodištěm trojského zámku. Francouzským prvkem jsou i šikmé zdi, vytvářející plošinu, na které je zámek posazen.

Stavbu letohrádku nepochybně začal Giovanni Domenico Orsi a jeho stavbyvedoucí Silvestro Carlone stavbu dotáhl podle jeho projektu až ke korunní římse.

Chloubou stavby je dvouramenné schodiště od sochařů Hermannových.

Chloubou stavby je dvouramenné schodiště od sochařů Hermannových.

FOTO: autorský tým Slavné pražské vily

Jean Baptiste Mathey, který se ke stavbě dostal později, na ní nemohl nic změnit. Mohl už jen korigovat některé detaily, takže jeho hlavní podíl je třeba hledat na vedlejších stavbách. Paradoxně, byť byl sám Francouz, byl tento architekt velkým ctitelem italského, zvlášť římského umění.

Podle jeho projektu vznikaly obvodové zdi, nepochybně i konírny a hospodářské stavby, rozdělené uprostřed pozoruhodným schodištěm.

Vila je honosným zámeckým sídlem, které vyniká bohatě dekorovaným interiérem i venkovními prostory.

Vila je honosným zámeckým sídlem, které vyniká bohatě dekorovaným interiérem i venkovními prostory.

FOTO: autorský tým Slavné pražské vily

Tímto schodištěm Mathey poprvé v Čechách překročil styl raného baroka. Zámek v Troji však není pozoruhodný jen svou architekturou, stojící na rozhraní italských a francouzských vlivů, ale vyniká i na svou dobu zcela mimořádným uměleckým vybavením.

Sochy na schodišti jsou dílem sochařů z Drážďan

V roce 1685 byli přizváni drážďanští sochaři Johann Georg a jeho synovec Paul Hermannovi, aby vytvořili sochy na venkovní schodiště. Konečně v roce 1697 došlo i  na malířskou výzdobu hlavního sálu, vyzdobeného freskou, zobrazující Apotheosu habsburského rodu (vlastně vítězství nad Turky u Vídně).

Vytvořili ji další cizí umělci, tentokrát z Nizozemí - Abram a Isaac Godynové. Definitivě byla vila dokončena v roce 1703, ale to už v ní byla řada slavností a zámek dokonce rok před tím navštívil i sám císař Leopold I. Vila dnes slouží Galerii hlavního města Prahy.

V Trojském zámku byla pokřtěna kniha Slavné stavby Troji, ve které si můžete přečíst i o této stavbě.