Dvacet metrů dlouhá čelní fasáda sahá až na roh ulice, jíž musela původní restaurace ustoupit. Jasně je na ní oddělena restaurační a soukromá část domu. Přízemí má ponechaný odhalený beton, na němž jsou zřetelně patrné otisky cedrového bednění. Podle architektů ze studia Apollo Architects & Associates jsou tyto otisky připomínkou původního dřevěného plotu staré jídelny. Fasáda dalších pater je pak již omítnuta bíle, jediným doplňkem je žebrovitá dřevěná zástěna chránící okna bytu před přílišným prosvětlením, ale také vytvářející pocit většího soukromí obyvatelům domu.

Dům má v nejužším místě dva metry a v nejširším šest metrů.

Dům má v nejužším místě dva a v nejširším šest metrů.

FOTO: Masao Nishikawa

V úzké restauraci se najednou nají až 18 lidí.

V úzké restauraci se najednou nají až 18 lidí.

FOTO: Masao Nishikawa

Do domu vedou dva vstupy. Širším se vchází přímo do restaurace, která má nyní kromě stálé klientely z minulých let i spoustu nových zákazníků, zejména z řad matek s malými dětmi. Druhý, užší vchod vede do kuchyně a odtud nahoru do bytu. V nejjižnějším konci jídelny je „salonek“ s kruhovým oknem a dřevěnou podlahou. Hlavní prostor má dlážděnou podlahu a vysoko umístěná, dřevěnou mřížkou stíněná okna směřující na opačnou stranu, než je ulice.

Vedle dveří do restaurace je umístěna toaleta pro hosty.

Vedle dveří do restaurace je umístěna toaleta pro hosty.

FOTO: Masao Nishikawa

Prostor jídelny je rozdělen do dvou částí, veřejné a soukromé. Druhá má dřevěnou podlahu a působí výrazně útulnějším dojmem.

Prostor jídelny je rozdělen do dvou částí, veřejné a soukromé. Druhá má dřevěnou podlahu a působí výrazně útulnějším dojmem.

FOTO: Masao Nishikawa

Pokud návštěvník vystoupí po schodech z přízemí nahoru, přijde do místnosti, která funguje jako kuchyň, jídelna a obývací pokoj dohromady. Napravo, směrem na sever, jsou umístěny dva dětské pokoje zastřešované loftem. I ten mají k dispozici děti. Ložnice rodičů je na opačném konci bytu. Přes den není nijak patrná, protože úzké prostory si vynutily instalaci sklopných postelí. Za ložnicí následuje balkón, odkud se dá po schodech vystoupat na střechu domu.

Hlavní zóna bytu slouží jako obývák s jídelnou a kuchyní dohromady. Za ní následuje ložnice.

Hlavní zóna bytu slouží jako obývací pokoj s jídelnou a kuchyní dohromady. Za ní následuje ložnice.

FOTO: Masao Nishikawa

Dveře naproti schodišti vedou do koupelny.

Dveře naproti schodišti vedou do koupelny.

FOTO: Masao Nishikawa

Úzký byt má okna na obou stranách, díky čemuž netrpí nedostatkem světla. Architekti jej navrhovali jako místo pro zdravé bydlení s dětmi. Podlahy jsou ze dřeva borovice douglasky, stěny jsou bíle omítnuté a strop je obložen cypřišovým dřevem.

V severní části bytu jsou proti sobě dva dětské pokoje. Nad nimi je loft.

V severní části bytu jsou proti sobě dva dětské pokoje. Nad nimi je loft.

FOTO: Masao Nishikawa

Po schodech z hlubokého balkonu lze vystoupat ještě na střechu.

Po schodech z hlubokého balkónu lze vystoupat ještě na střechu.

FOTO: Masao Nishikawa

Stavba z železobetonu, jejíž šířka se pohybuje mezi dvěma až šesti metry, stojí sice na pozemku o velikosti 82 čtverečních metrů, ovšem celkový součet jejích podlah tento rozměr hravě překonává. Přízemní prostory mají celkem 58,32 m² a stejně velkou plochu nabízí i soukromý byt nad nimi. Dalších 12,69 m² má rodina k dispozici na střeše.

Přízemí

Přízemí

Nákres: Apollo Architects & Associates (2x)

První patro

První patro