Při projektování České banky Union na Beethovenově ulici navázal architekt Ernst Wiesner bližší kontakt s jejím ředitelem Eduardem Münzem, perským honorárním konzulem.

Ten ho v roce 1924 pověřil vypracováním projektu rodinné vily, která je nejstarší stavbou ze skupiny Wiesnerových rodinných domů a vil, navržených pro bohaté židovské průmyslníky a bankéře. Ti byli ve dvacátých letech v oblasti individuálního bydlení jeho hlavními zákazníky.

Vila je zasazena do svažitého pozemku.

Vila je zasazena do svažitého pozemku.

FOTO: autorský tým Slavné brněnské vily

Vila se skládá ze tří jednoduchých celků. K výškově různým částem stavby se připojuje ještě střešní polopatro a balkón se schodištěm do zahrady. Vilu zpestřují vysoké a štíhlé komíny, dokládající, že zpočátku na Wiesnera působil také holandský neoplasticismus vyznávající čistotu stylu.

Chloubou vily byly terasy na různých světových stranách.

Chloubou vily byly terasy na různých světových stranách.

FOTO: autorský tým Slavné brněnské vily

Dům s hladkými, světle omítnutými fasádami, členěnými pouze velkými obdélníky oken a dveří, leží na vrchu terasovitě uspořádané zahrady.

Sevřený půdorys tvaru L odráží vnitřní organizaci domu. Navenek kratší, nižší a užší křídlo se samostatným vchodem je vyhrazeno garážím a místnosti pro řidiče, stejně jako suterén, kde byly vedle nezbytného technického zázemí umístěny pokoje personálu.

Portrét stavebníka Eduarda Münze.

Portrét stavebníka Eduarda Münze

FOTO: autorský tým Slavné brněnské vily, Kundera

Pozornost upoutávají i vstupní dveře s prvky z přírodního kamene, kryté jednoduchou stříškou. Stavbu ozvláštňuje i pás schodišťového okna a konečně okno haly v prvním patře. To bylo určeno obytným, na jih do zahrady orientovaným prostorám, určeným rodině, a také kuchyni a přípravně jídel.

Privátní život jednotlivých členů rodiny se odehrával v prvním poschodí, kde byly ložnice stavebníka, jeho ženy, dvou synů a jejich vychovatelky. Místnosti v polopatře, které zaujímaly část ploché střechy, sloužily hostům.