Koncem prvního desetiletí 20. století zazářila na královéhradecké stavební scéně hvězda mladého talentovaného architekta Vladimíra Fultnera. Nedokončil sice studia na pražské technice, to mu ale nezabránilo realizovat několik výjimečných staveb.

Velký podíl na jeho úspěchu měl nepochybně jeho strýc, královéhradecký velkoobchodník s kůžemi Antonín Hanuš, který mu zprostředkoval řadu zakázek, mezi nimiž figurovaly i dvě reprezentativní vily.

Chloubou vily jsou ornamenty na fasádě.

Chloubou vily jsou ornamenty na fasádě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

U obou staveb je zřejmá inspirace architekturou Josefa Olbricha, hlavně jeho Svatební věží.

Koncem roku 1909 byla dokončena vila Václava Píši, člena městského zastupitelstva a ředitele filiálky Záložního úvěrového ústavu, pro který o necelé dva roky později navrhl monumentální palác pražský architekt Osvald Polívka.

Perlou interiéru je schodiště z masivního dřeva.

Perlou interiéru je schodiště z masivního dřeva.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Zakázku mladému tvůrci i v tomto případě zprostředkoval jeho strýc, obchodník Antonín Hanuš, který zasedal ve správní radě tohoto významného bankovního ústavu. Zatímco však pro svou pobočku zvolil ředitel Píša monumentální a bohatě dekorovanou budovu, v případě své vily upřednostnil strohou a nenápadnou architekturu.

Jednoduše pojatý rodinný dům charakterizuje atypická schodišťová věž s tvarovanou kupolí, připomínající kapotu automobilu.

Půdorys přízemí prozrazuje uspořádání místností v domě.

Půdorys přízemí prozrazuje uspořádání místností v domě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Tento futuristický prvek, který architekt jistě znal z návrhu protestantského kostela pro Hradec Králové od slavného architekta Gočára, již dále ovšem nezopakoval. Soustředil se na práci s drásanou omítkou a režným cihelným zdivem, výrazovými prostředky typickými pro modernistickou architekturu, kterými ozvláštnil schodišťovou věž.

Zajímavě řešené schodiště

Ostatní plochy domu pojal architekt mnohem skromněji. Jejich strohý výraz nahrazuje bohatě řešený interiér haly s podmanivým dřevěným schodištěm, dekorovaným geometrickým ornamentem, který na rozdíl od mnoha prvků vnější výzdoby vily přežil její modernizaci z přelomu dvacátých a třicátých let.

Za zmínku stojí následování hodná reakce tehdejšího stavebního úřadu na žádost o stavební povolení dalších majitelů vily. Ti zamýšleli dům rozšířit o novou, ne příliš zdařilou část, navrženou stavitelem Stanislavem Novotným. Úřad ovšem povolení nevydal s odůvodněním, že by přístavba poškodila umělecký ráz domu.