Hlavní obsah
V metropolích zacpaných auty mají koloběžky svůj smysl, donutí kancelářské krysy k pohybu, což už dlouho vědí ti, co používají starou dobrou nožní klasiku. Foto: Petr Horník, Právo

Vyzkoušeli jsme elektrokoloběžky, které zamořily ulice

Nasednete, kde potřebujete, svižnou jízdou ušetříte čas a zaparkujete opět tam, kde se vám zlíbí. Byznys se sdílenými elektrokoloběžkami v centrech měst mohla na začátku doprovázet bohulibá myšlenka. Jenže ne všechno, co se obhajuje chytrostí a ekologií, funguje. Soužití s nimi není jednoduché, což dobře vědí Pražané, nově i Brňané a brzy zřejmě ujistí i obyvatelé Olomouce.

V metropolích zacpaných auty mají koloběžky svůj smysl, donutí kancelářské krysy k pohybu, což už dlouho vědí ti, co používají starou dobrou nožní klasiku. Foto: Petr Horník, Právo
Vyzkoušeli jsme elektrokoloběžky, které zamořily ulice

Tak tady je. Nalézám tu zelenou věc zaparkovanou na kraji chodníku, v nehezkém zátiší vedle promáčknutého odpadkového koše a tisíckrát očuraného kandelábru. Alespoň že tu nikomu nepřekáží.

Naproti vykuřují dva zaměstnanci koktejlového baru, a když zmerčí, že se kolem jednostopého vozítka podezřele ochomýtám, nahlas si začnou povídat: „Tohle tady vůbec nemá co dělat, na chodník to nepatří.“ Jeden z nich si přisadí: „Každou noc odsud jezdím taxíkem a potkám na tom minimálně dva ožralý.“ Než aby začali nadávat i mně, raději jim vysvětlím, že o tomto fenoménu světových měst chci napsat článek a v rámci něj si jednu elektrickou koloběžku vypůjčím.

Už je to rok, co jich americká firma Lime vysázela v Praze prakticky přes noc několik stovek. Po okupaci mnoha světových měst došlo v září loňského roku i na českou metropoli. A ta je dodnes nevstřebala. Namísto Pražanů všeho věku, kteří si na nich měli podle předpokladů krátit cestu do práce nebo k nejbližšímu metru, se jich chopili především rozjaření mladí turisté. A Pražané? Ti jim uskakují z cesty, případně klopýtají přes koloběžky odstavené na všech myslitelných místech.

„Už jsem jich viděl sedm před jedním domem. Jsou provázané s pohybem turistů ubytovaných přes službu Airbnb, o tom není pochyb,“ tvrdí úředník Petr, jenž bydlí i pracuje v Praze 2, a dodává: „Mám alespoň pocit, že už to není tak strašné jako loni na podzim.“

Aplikace firmy Lime varuje, co nedělat. Třeba jezdit po chodníku a plést se lidem do cesty.

Foto: Milan Malíček, Právo

Pravidla pouze formální

Mobilní aplikace, která je k půjčení nezbytná, mi na mapě zobrazila nejbližší stroj jen pár desítek metrů od redakce. Klikám na Rezervovat, čímž se spustí patnáctiminutová lhůta pro odemčení koloběžky. Co minuta, to čtyři koruny. Můžete tedy zaplatit 60 korun, aniž byste na ni stoupli. Odemčení na místě vyjde na 25 Kč, minuta provozu stojí čtyři koruny. Podle aplikace je po předchozích jízdách nabitá ještě na 14 kilometrů.

Než se chopím řídítek, musím v aplikaci odsouhlasit sedm bezpečnostních pravidel. Hned tomu prvnímu – helma je povinná – se v duchu směju. Ještě jsem totiž nikoho neviděl ji použít. Člověk aby ji nosil stále při sobě, kdyby ho náhodou napadlo se svézt, a to se nikomu nechce. Co další pravidla? Zákaz jízdy na chodníku či věk alespoň 18 let. Oboje se v Praze porušuje běžně.

Zákaz jízdy na chodníku či věk alespoň 18 let, oboje se v Praze porušuje běžně.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Největší gól ale je, že v ulici, kde se nacházím, nemá koloběžka co dělat. Náměstí Míru a okolí jsou totiž velkou červenou zónou se zákazem jejich parkování, jak ostatně varuje mapa v aplikaci. Radnice městské části Praha 2 jej zavedla poté, co s povalujícími se vozítky ztratila trpělivost. Také na „jedničce“ se několik zapovězených míst nachází, nemluvě o pěších zónách.

„Trváme na tom, že se provozovatel musí domluvit se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR tak, aby uživatelé neohrožovali tuto skupinu lidí ani jiné chodce na chodníku, protože koloběžky na chodník nepatří. Zároveň vyžadujeme stanovisko Policie ČR nebo ministerstva dopravy, že jsou koloběžky uzpůsobeny pro jízdu na silnici,“ obhajuje opatření Prahy 2 její místostarosta Jan Korseska.

Odfajfkuj a můžeš jet!

Foto: Milan Malíček, Právo

Rychlá a drahá jízda

Někteří jezdci však zákaz parkování očividně ignorují, tak alespoň udělám dobrý skutek a po odemčení koloběžky pomocí QR kódu s ní z červené zóny vyjedu. Až domů do Stodůlek to ale nepůjde, kromě širšího centra je Praha celá červená.

První dojem z jízdy je pozitivní. Díky vysoko umístěným řídítkům se rovně postaví i skoro dvoumetrový člověk. Stroj ochotně zrychluje i brzdí, není problém se rozjet nad 20 km za hodinu. Na cyklostezce, kam se hodí nejvíc, to musí být zábava. Jenže centrum Prahy je jedna velká překážková dráha. Na dlážděné silnici se mi rozvibrují všechny kosti v těle. Kvůli jednosměrkám a rušným úsekům, kam si jako začátečník netroufnu, absolvuju nahodile vybranou trasu částečně pěšky.

Aplikace je nezbytná i pro odemčení stroje pomocí QR kódu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Čistě testovací jízdu ukončuju po necelém kilometru. Za 14 minut pohybu i stání mi z platební karty bude stržena částka 105 Kč. Na druhou stranu jsem proti jízdě autem ušetřil 220 gramů oxidu uhličitého, jak mi oznamuje aplikace, která mi zároveň nabízí, zda si nechci přivydělat dobíjením koloběžek. To už je ta méně ekologická součást byznysu. Někdo totiž musí vybité stroje pravidelně sbírat (obvykle autem) a po nabití je zase vracet do ulic.

S rozmachem elektrických koloběžek přibývá dle očekávání různých incidentů. „Dvojice mužů sjela při jízdě na elektrické koloběžce kolečkem do tramvajové kolejnice v Jindřišské ulici v Praze, při pádu se jeden z jezdců vážně zranil,“ informovala v červenci pražská městská policie. Ta podle mluvčí Jiřiny Ernestové od samého začátku upozorňuje na nutnost stanicového systému parkování, jenž by předešel problémům s živelným odkládáním vozítek, avšak nebyla podle jejích slov včas vyslyšena.

„Na uživatele sdílených kol a koloběžek apelujeme, aby dodržovali všechny povinnosti nejen v souladu se zákonem, ale i se zdravým rozumem a byli ohleduplní k chodcům a ostatním účastníkům silničního provozu,“ dodává mluvčí.

Bez helmy a ve dvou, to je v Praze dost nebezpečná legrace.

Foto: Petr Horník, Právo

Problém elektrických koloběžek pronikl i na titulní strany novin. Média nejen ve Velké Británii zaznamenala letos v červenci úmrtí populární youtuberky a moderátorky Emily Hartridgeové, kterou při jízdě na koloběžce srazil na kruhovém objezdu náklaďák.

Rázný postoj zaujala i některá evropská velkoměsta. Paříž zakázala jízdu koloběžek na chodníku poté, co se na nich v celé Francii zabilo už pět lidí. Následně zredukovala počet jejich poskytovatelů i samotných strojů. Lisabon zavedl pokuty až do výše 300 eur (asi 7775 korun) pro ty firmy, jejichž koloběžky se budou povalovat na veřejných místech.

Omezení, nebo druhá šance?

Na českém Facebooku si rychle získala tisíce fanoušků akce házení koloběžek do Vltavy. Vyklubal se z ní sice falešný poplach, příspěvek však měl podle jejího autora upozornit na reálný problém.

„Spravedlnost“ do vlastních rukou však berou lidé na celém světě. Instagramový profil birdgraveyard shromažďuje fotky s poničenými a odhozenými koloběžkami na nejrůznějších místech. Rychle se šíří i kuriózní zprávy – z padesáti koloběžek rozmístěných během prázdnin v Bratislavě jich polovina byla do týdne ukradena. Všechny pachatele se podařilo odhalit a stroje vrátit…

Koloběžek se chopili především turisté, Čecha na nich uvidíte zřídka.

Foto: Petr Horník, Právo

Celý obor sdílených elektrokoloběžek je nový a nyní si tedy přirozeně prochází obdobím, kdy je potřeba ustálit jasná pravidla
Ondřej Široký, Lime

Na úrovni pražského magistrátu se záležitost propírala v červnu. Do Česka kvůli tomu dorazil nejvyšší šéf společnosti Lime Toby Sun. Z jednání s náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem mimo jiné vyplynula dohoda o zavedení dvou zón. V červené se měla koloběžka automaticky vypnout, pokud do ní jezdec vjede, nakonec ale „jen“ zpomalí.

„Počítáme s rozsáhlou červenou zónou na pěších zónách v Praze 1, na Královské cestě a v části Prahy 2. Druhé zóny – zelené – budou vyhrazeny pro parkování koloběžek. Lime si tyto bezrizikové oblasti s dostatečným prostorem vytipuje sama, ale musí je prokonzultovat s patřičnou městskou částí a až následně zanést do aplikace,“ sliboval náměstek primátora v červnu.

Nožní klasika

„Celý obor sdílených elekrokoloběžek je nový a nyní si tedy přirozeně prochází obdobím, kdy je potřeba ustálit jasná pravidla. Chceme, aby byla naše služba přínosem pro všechny Pražany,“ nechal se slyšet Ondřej Široký, manažer české pobočky společnosti Lime. Komplikace při jejich provozu podle jeho mínění způsobuje mimo jiné nedostatečná síť cyklostezek v hlavním městě. Takzvanou mikromobilitu je však podle jeho názoru třeba nadále podporovat.

A takhle to někdy končí. Vozítka ničí jejich odpůrci i samotní jezdci.

Foto: Milan Malíček, Právo

Koloběžky jako dopravní prostředek jistě nelze zatratit. V metropolích zacpaných auty mají svůj smysl, navíc donutí kancelářské krysy k pohybu, což už dlouho vědí ti, co používají starou dobrou nožní klasiku. „Zvolila jsem klasickou skládací koloběžku hlavně z toho důvodu, že je skladnější než kolo. Můžu na ní fičet a po složení s ní pohodlně nastoupit do MHD. Slouží mi jako bezvadné přibližovadlo na tramvajovou zastávku. Dokonce jsem na ní vozila i syna, když byl menší,“ svěřila se kolegyně z redakce Kateřina (36).

Tahle skutečně ekologická doprava však podle ní skrývá i různá úskalí: „Cesty i chodníky jsou v Praze docela rozbité, plné děr a nástrah, které mohou způsobit velké kotrmelce a zranění. Navíc jízda po kočičích hlavách moc příjemná není.“ V metropoli postrádá víc prostoru, který by nepatřil autům, ovšem k elektrickým koloběžkám jakožto jejich alternativě velké sympatie nechová. „Přestože jsou rychlejší a pohodlnější než ty klasické, úplně mi nesedí. Řada jezdců nedodržuje pravidla a je bezohledná. Radila bych všem, aby mysleli na bezpečnostní prvky a nosili helmu a reflexní vesty.“

Jezdit na koloběžce za zády tramvaje chce odvahu.

Foto: Petr Horník, Právo

Další na řadě Olomouc

Ani v Brně se podnikání s elektrokoloběžkami nepovedlo rozjet hladce. Na konci srpna se tam pod značkou Bird objevilo „bez varování“ prvních 150 kusů. Na řadě je Olomouc, kde je chce rozmístit studentský start-up Eagle pod vedením Patrika Zaorala.

Celý projekt má fungovat velmi podobně jako v Praze, jen stroje budou tentokrát černo-modré a podle tvůrců projektu by měly zvládnout i dlažební kostky. Ke spuštění mělo dojít 1. srpna, ovšem společnost se na Facebooku všem dychtivým omluvila: „Snažíme se ze všech sil přijít s co nejlepší službou, a to nám trvá déle, než jsme očekávali.“ Přesto už plánuje, že na jaře rozšíří podnikání také do Brna.

Sdílené elektrické koloběžky přinášejí svižné svezení a úsporu času, pokud je zájemce ochoten za to zaplatit víc než za MHD a pomalu tolik jako za taxík. V centrech historických měst, jako je Praha, však pro ně nejsou vhodné podmínky, a byť to není přímo jejich vina, mohou být nebezpečné. Jezdec se na nich cítí příjemněji na chodníku, tam ale správně nemá co dělat. Čas ukáže, jestli jsou koloběžky jen krátkodechá móda, nebo nová alternativa městské dopravy.

Podívejte se na aktuální nabídku nových i ojetých aut Rover na Sauto.cz.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků