Studenti SOU strojírenského Škody Auto v Mladé Boleslavi vloni ukázali kabriolet na bázi Karoqu a letos to je pick-up, vytvořený z většího Kodiaqu. Je oranžový, má ochranný rám vpředu, nášlapy po stranách, zvýšení podvozku dole a šnorchl s LED rampou nahoře. Prostě terénní pick-up, jak má být.

Tohle studentské stvoření mě vážně baví.

Tohle studentské stvoření mě vážně baví.

Dostal jsem příležitost se s ním svézt. Sice jen po asfaltu, nikoliv po terénním polygonu, ale přece – a závěr je jednoduchý. Pokud bych si mohl jedinou věc přát do sériového Kodiaqu, byl by to právě deseticentimetrový „lift“ – zvýšení světlé výšky.

Mountiaq totiž díky němu působí opravdu jako offroad. Jako že ho můžete vzít mimo asfalt a neskončíte na prvním ostrém zlomu, na který nelze najet pod úhlem. Pro sériový Kodiaq takové místo vystaví stopku kvůli nedostatečnému přednímu nájezdovému úhlu.

Takhle vypadá přední nájezdový úhel offroadu.

Takhle vypadá přední nájezdový úhel offroadu.

Když s oranžovou kreací jezdím, všímám si samozřejmě řady dalších minusů – i kromě některých nepříliš uhlazených detailů, jež přehlížím, protože sedím v prototypu. Třeba že na přístrojovém štítu svítí řada chyb.

Tak třeba nášlapy na stranách jsou sice fajn, ale vzdálenost mezi nimi a sedačkou je příliš malá, takže z nich zapadáte dovnitř ne nepodobně, jako byste lezli do supersportu z asfaltu. Na to, abyste nášlapy nepoužili, je sedačka zase příliš vysoko a práh s nášlapem jsou široké. A na A-sloupku není madlo, které by vám nastupování ulehčilo.

Korba má své mínusy, ale klidně se po ní můžu procházet - není jen na parádu.

Korba má své minusy, ale klidně se po ní můžu procházet – není jen na parádu.

Další nevýhoda souvisí s korbou. Protože střecha Kodiaqu tvoří strukturální část vozu, po jejím odstranění vzadu bylo potřeba záď mezi podběhy a B-sloupky vyztužit. Rám mezi zadními podběhy byl využit pro schránky na drobnosti, ale když cokoliv naložíte na korbu, dospod se nedostanete.

Je to výsledek snahy o co nejlepší využití dostupného prostoru. Studenti při vývoji uvažovali i o přidání schránek na bočnice korby – takové řešení používá nejeden sériový pick-up – ale to by korbu příliš zúžilo.

Šnorchl je skutečně funkční, motor opravdu saje vzduch tudy.

Šnorchl je skutečně funkční, motor opravdu saje vzduch tudy.

Pokud vás u pondělního článku o Mountiaqu překvapilo, že pod kapotou není diesel, nejste sami. Při vývoji se uvažovalo o motoru z Kodiaqu RS, ale karoserie, na které se začalo pracovat, patřila verzi Sportline s benzinovým motorem.

Pro upevnění dvoulitru BiTDI by bylo nutné výrazně přepracovat motorový prostor; příliš práce pro nevelký zisk. Benzínový motor má navíc jeden vedlejší efekt – střešní sání je funkční a po přidání plynu je zpod palubní desky velmi silně slyšet, jak motor přes škrticí klapku hltá vzduch.

Na dlouhé cestě by to člověka velmi otravovalo, ale když dělám pár koleček po krátké uzavřené trati, neuvěřitelně mě to baví. Na druhou stranu, uřvaný výfuk mě začíná štvát téměř okamžitě.

Na tohle auto jsou studenti právem hrdí.

Na tohle auto jsou studenti právem hrdí.

Mountiaq je samozřejmě koncept a nikdy se nebude vyrábět, takže všechny chyby, které jsem tu zmínil, nejsou příliš relevantní. Důležité u tohoto stroje je, že člověka baví při krátkém svezení a dobře vypadá. A to plní na výbornou.