Třem předním českým jezdcům rallye jsme položili následující dvě otázky:

1) Jak se vám řídí na českých silnicích, jaké zaznamenáváte nejčastější problémy a co je u nás jiné ve srovnání se zahraničím?

2) Máte nějaký tip na bezpečnější jízdu?

Pavel Valoušek (31 let)

Pavel Valoušek

Pavel Valoušek

FOTO: Škoda Auto

1) Po českých silnicích se mi vcelku nejezdí zle, záleží ale případ od případu. U nás nejvíce postrádám ohleduplnost řidičů vůči sobě navzájem, plynulost silničního provozu a pravidla dodržování zipu. Jde o to, že provoz musí neustále plynout a řidič musí veškeré dění na vozovce číst dopředu. Důležitý je správný posaz a důkladně znát svůj vůz, resp. mít v hlavě plně zautomatizované ovládání vozu, to vám dá čas na to, abyste mohli předvídat a číst provoz před Vámi. Dynamický provoz je kupříkladu v Itálii. Přesto, že jsou často velké kolony, tak to pořád jede, řidiči akceptují pravidlo zipu a těch věcí je mnohem víc. Ale musím přiznat, že například na dálnicích se řidiči u nás zlepšili, alespoň já to pozoruji.

2) Nechám-li stranou bezpečnostní prvky, jako pásy atd., je na prvním místě 100% technický stav vozu. Důležitý je i správný a řidiči příjemný posaz, aby auto mohl dobře cítit. Není dobré sedět za volantem křečovitě a ve stresu. Důležité je mít při řízení čas na to, aby řidič mohl přemýšlet nad provozem a předvídat nečekané události. Pokud je v tomto stavu, tak je i více pravděpodobné, že při nějakém nečekaném momentu bude rychleji a lépe reagovat. Řidič by neměl přemýšlet nad tím, že teď má dát blinkr, teď má přeřadit nebo brzdit. Tyto úkony by měly být naprosto rutinní.

Martin Prokop (28 let)

Martin Prokop

Martin Prokop

FOTO: BPA

1) Vzhledem k tomu, že díky účasti v mistrovství světa rallye jezdím po celém světě, mám možnost srovnávat. Myslím, že Češi jsou dobří řidiči, tedy ti, kteří mají zkušenosti. Říct se to bohužel nedá o novopečených řidičích a o některých řidičích, kteří mají časté ježdění jako součást povolání, ať už jsou to třeba obchodní zástupci nebo řidiči dodávek – ti se někdy na silnicích chovají jako skuteční dravci. Co se týče čerstvých řidičů, myslím, že řešením by bylo, aby měli přísnější pravidla a byli za přestupky přísněji postihováni. V některých státech to tak je; i u nás už se o tom mluvilo a já jsem přesvědčen, že by to mohlo fungovat. Také by mohlo být náročnější získání řidičského průkazu. Dnes se dá řidičák získat rychle a brzy poté mohou čerství řidiči usednout do rychlých aut. Náročnější autoškoly v kombinaci s přísnějšími pravidly pro čerstvé řidiče by podle mě mohly zabrat.

Na českých silnicích a dálnicích se setkáváme s arogantním, nebezpečným chováním některých řidičů, ale ve světě to není jiné. Extrémem jsou v tom pro nás exotické země jako Mexiko nebo Argentina, kde se pravidla prakticky vůbec nedodržují. Když vidím v Argentině diváky, kteří se sjíždějí na rychlostní zkoušky, je jasné, že si tu každý může dělat co chce. Běžné je zběsilé přejíždění mezi pruhy, jízda na červenou, dokonce i po chodníku nebo na kruhových objezdech v protisměru. Naopak velice bezpečně a disciplinovaně se jezdí v Austrálii a na Novém Zélandu. Ovšem bezpečnost provozu nevyplývá ani tak z vyspělosti řidičů, jako z toho, že se tu jezdí velmi pomalu a opatrně. Stejné je to i ve Spojených státech amerických, kde řidiči získávají řidičské průkazy už v nízkém věku, a jejich nezkušenost je kompenzována pomalou jízdou někdy i na úkor plynulosti provozu. Myslím, že trend celkově pomalejší jízdy se přesune i do Evropy. Ale bude to pro nás nezvyk – Evropané jsou totiž zvyklí jezdit rychleji.

2) To, co mě vždycky učil táta: předvídat, myslet na to, co udělá ten druhý, být připraven zareagovat. Mně osobně už se to mnohokrát vyplatilo.

Jaromír Tarabus (33 let)

Jaromír Tarabus

Jaromír Tarabus

FOTO: BPA

1) Nemyslím si, že by české silnice byly vyloženě nebezpečné, ale zároveň jsem přesvědčen, že by se dala spousta věcí zlepšit tak, abychom se na silnicích mohli cítit bezpečněji. Vždycky záleží na konkrétní situaci a na chování konkrétních lidí, ale přesto vidím několik obecnějších problémů.

Myslím si, že nebezpečnost českých silnic pramení jednak z hustoty provozu a z kvality cest, ale především z chování řidičů. Řidiči by se měli za všech okolností snažit předvídat dopravní situaci a své chování jí přizpůsobit. Měli by se více dívat kolem sebe, nebýt pozorní a – jak říkám – hlavně se pokusit předvídat, co by mohli udělat další účastníci provozu, protože v něm nikdy nejsou sami. Také by měli přizpůsobovat svou jízdu podmínkám na silnici.

Řidiči by také měli být ohleduplnější. V tomto směru se situace určitě lepší, ale pořád je na silnicích hodně sobeckých řidičů. Vidím to například při zúžení vozovky, kdy se auta sjíždějí do jednoho pruhu „zipováním“ – to v Česku stále neumíme. Také jízda na okruhových objezdech by mohla být plynulejší. Ale abychom nemluvili jen o řidičích; myslím, že i chodci ve městech by měli být vnímavější a třeba při vstupování do vozovky by měli více vnímat auta – i tak by se dalo zabránit některým problémům.

2) Vnímat okolí, přizpůsobit se situaci, nejezdit agresivně, předvídat. Všichni bychom si také měli uvědomit, že i když některá místa známe, situace se mění. Nikdy nevíme, zda za zatáčkou nebo za horizontem, které jsme projeli mnohokrát, tentokrát nebude pomalu jedoucí vozidlo nebo cyklista.

Přehled všech dílů seriálu Jezděte bezpečně

Jezděte bezpečně: Než vyjedete

Jezděte bezpečně: Správná pozice za volantem je základ

Jezděte bezpečně: Projíždíme městem

Jezděte bezpečně: Na dálnicích je nejdůležitější dostatečný odstup

Jezděte bezpečně: Na okreskách pozor na cyklisty a zvířata

Jezděte bezpečně: Průjezd zatáčkou

Jezděte bezpečně: Extrémní manévry

Jezděte bezpečně: Jak správně bourat