Paliativní pečovatelka a zpěvačka Bronnie Wareová z Austrálie strávila většinu života u lůžek umírajících lidí. Viděla jich odejít tisíce a s většinou si povídala. Zkušenosti pak sepsala do své knížky Top Five Regrets of Dying – česky vyšla jako titul Čeho před smrtí nejvíce litujeme.

„Lidé obrovsky vyrostou, když najednou čelí své vlastní smrti. Naučila jsem se nikdy nepodceňovat nikoho s ohledem na kapacitu duchovního růstu. Proměny u některých lidí jsou doslova fenomenální. Každý zažíval spoustu emocí, popírání, strach, hněv, výčitky, lítost, více popírání a nakonec přijetí. Každý pacient našel svůj mír těsně před smrtí, každý z nich,“ tvrdila Wareová v interview pro list Sydney Morning Herald.

Příběhy a osudy tisíců lidí, kteří v její přítomnosti zemřeli, se lišily, byly vždy velmi originální. Když došla ale řeč na lítosti a výčitky, témata se najednou velmi podobala. Nejčastěji se vyskytovala pětice, kterou Wareová popisuje ve své knize.

„Vím, jak silný pocit je, když člověk stojí na konci života a něčeho lituje, něco si vyčítá, ale už s tím nemůže nic udělat. Proto jsem se rozhodla varovat ty, kteří s tím ještě něco udělat můžou,“ tvrdí australská pečovatelka, která po zkušenosti s umíráním v pětačtyřiceti porodila dítě, splnila si sen o pěvecké kariéře, vydala dvě alba a přestěhovala se blíž k matce, aby s ní častěji mohla být.

Pět nejčastějších lítostí a výčitek na smrtelné posteli:
Přeji si, abych měl/a víc odvahy žít život podle sebe, ne podle očekávání druhých (rodiny, společnosti, přátel).
Přeji si, abych tak tvrdě a dlouho nepracoval/a. Abych netrávil/a tolik času prací.
Přeji si, abych měl/a více odvahy vyjadřovat své pocity a svá přání.
Přeji si, abych byl/a více v kontaktu se svými přáteli.
Přeji si, abych si dovolil/a být mnohem šťastnější.