Článek
Existuje řada potravin, které to dokážou. Například cibule nesnižuje jen celkovou hladinu cholesterolu v krvi, ale působí také proti shlukování krevních destiček, tedy vzniku krevních sraženin. Ty bývají nejčastější příčinou infarktů a mrtvic.
Podle výzkumu amerických vědců se u 70 % pacientů, kteří snědli zhruba polovinu středně velké cibule denně, zvýšila hladina dobrého HDL cholesterolu až o 30 %. Má-li podobné vlastnosti česnek, o tom odborníci diskutují.
Shodují se však, že zlepšuje pružnost cév, uvolňuje jejich stažení a snižuje krevní tlak. Stejně jako cibule působí proti vytváření krevních sraženin, a navíc i proti usazeninám v cévách.
Mírně snižují cholesterol jablka a mrkev. Podobně působí i zelený a černý čaj, oves nebo fazole. Když denně sníte třeba deset patnáct deka fazolí, máte šanci, že váš cholesterol poklesne až o 19 procent.
Co dovede vláknina
Zdá se, že ještě větší efekty než tyto potraviny může mít vláknina. Svědčily by pro to pokusy kanadských vědců.
Nechali jíst skupinu dobrovolníků stravu, kterou podle všeho jedli pravěcí sběrači plodů. Dominovalo v ní ovoce, zelenina a různé oříšky spolu se semeny. Dobrovolníci ji jedli čtrnáct dní. Nedostávali maso, sýry ani máslo. Pro dnešní populaci konzumující vlákninu velmi málo byla tahle prehistorická dieta trochu drastická. Ale už za týden klesl dobrovolníkům cholesterol až o třiatřicet procent.
Podle Davida Jenkinse, vedoucího týmu vědců z univerzity v Torontu, to bylo víc než hodnoty dosažené za stejný čas u osob, které užívají určité léky na snížení cholesterolu. Experiment ukázal, jak velký význam může mít pro současného člověka vláknina. Proto je téměř nepochopitelné, že ji při dnešním nezdravém způsobu života konzumujeme tak zoufale málo.
Alarmující výzkum
Odborníci lidem doporučují sníst 25-30 g vlákniny denně. Podle výzkumu lékařů zvládnou tuto dávku pouhá dvě procenta populace v ČR. Alarmující však není jen to, že zbytek, tedy 98 % z nich, konzumuje vlákniny méně než toto množství. Zarážející je spíš fakt, že téměř 78 % sní méně než polovinu tohoto množství.
Není to divné jen kvůli vysokému cholesterolu v populaci, a tedy infarktům a mrtvicím. Ale také kvůli rakovině tlustého střeva, jejíž výskyt je u nás nejvyšší na světě, a kvůli dalším chorobám.
Hodně vlákniny obsahují luštěniny, celozrnné výrobky, obitrombů, loviny a z nich ze jména otruby. Ale také houby, sója, zelenina a ovoce.
Jíst hodně vlákniny právě v ovoci a zelenině je výhodné. Obsahují spoustu dalších látek prospěšných pro lidské zdraví.
Báječné ryby
Cholesterol mírně snižuje přiměřené pití alkoholu. Ale podstatně větší efekty na krevní oběh přináší dostatečná konzumace ryb, zejména těch, které obsahují vysoké procento omega-3 nenasycených mastných kyselin, označovaných jako zdravé tuky. Víc než hladinu cholesterolu sráží množství rizikových triglyceridů, ale hlavně podstatně zmenšují riziko vzniku tedy sraženin, které jsou příčinou většiny infarktů a mrtvic.
U lidí, kteří jedli hodně tučných ryb typu makrely nejméně 3 až 5krát týdně, se podle studií amerických a anglických vědců snížilo riziko infarktu o 45 až 72 %. Bez ohledu na to, kolik měli let. A dokonce nevadilo, že kouřili.
Tyto závěry potvrdily i výsledky kampaně, která proběhla ve Finsku. Díky ní začali Finové jíst dvakrát tolik ryb. A výskyt chorob krevního oběhu klesl během relativně krátké doby na polovinu.
Zázračný lék: pohyb
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snižovat množství rizikového cholesterolu, a tedy i nebezpečí infarktu nebo mrtvice, je aktivní pohyb. Jako příklad může sloužit docela banální chůze. Například doktorka Jo Ann Mansono vá z nemocnice při Harvardské univerzitě v Bostonu sledovala osm let skupinu žen, které začaly chodit na svižné procházky.
Zlepšily si hladinu cholesterolu i kondici do té míry, že jim riziko srdečních potíží hrozilo při třech hodinách chůze týdně o 30 až 40 procent méně a při pěti hodinách o 50 procent méně.
Zajímavé je, že účinky pohybu se začnou projevovat okamžitě, v jakémkoli věku, dokonce i poté, co člověk proseděl většinu svého života za stolem nebo v křesle.