Odvykací kúry? Superbohatí jezdí do Švýcarska

Majetní cizinci, které osud zavál alespoň na pár dní do Švýcarska, na něm oceňují kromě hodinek, sýra a čokolády především luxus a mlčenlivost. Kde jinde než v zemi helvétského kříže si mohou odpočinout v noblesním hotelu, utrácet v buticích nejproslulejších značek nebo si pořídit skvostnou vilu v alpském úbočí a přitom se potkávat výhradně se sebou rovnými?

Není divu, že ono švýcarské spojení diskrétnosti a špičkových služeb umožnilo zrod zbrusu nového odvětví odvykacích kúr pro superbohaté.

V pracovně Jana Gerbera, šéfa jedné z klinik na pravém břehu Curyšského jezera, stojí vedle sebe soška Buddhy, figurka afrického bojovníka se štítem a oštěpem a Panna Maria jako důkaz toho, že si k němu našli cestu klienti z celého světa. „Většinou k nám létají soukromými tryskáči doprovázeni osobními strážci, služkami či komorníky,“ potvrzuje reportéru listu Süddeutsche Zeitung.

Instituce zaměřené na to, aby celebrity zbavily závislosti na drogách, alkoholu či sexu – anebo je přinejmenším potlačily – si získaly proslulost nejen ve Švýcarsku, ale zejména v USA. Na klinice v kalifornském Malibu se perou třeba Britney Spearsová nebo Lindsay Lohanová opakovaně se svými démony v podobě skleničky či „lajny koksu“.

Avšak švýcarská léčebna se může pochlubit něčím, co se ve světě bohatých a krásných cení snad nejvíc – anonymitou. „Adresu v Malibu zná každý. Paparazzi tam prakticky bydlí přede dveřmi, vrtulníky televizních týmů ji mají v GPS,“ vysvětluje Gerber stěžejní rozdíl.

Ve Švýcarsku se odborníci starají nanejvýš o dva prominenty současně. „Všechno stojí na absolutní důvěrnosti,“ objasňuje Gerber s tím, že filmové hvězdy, proslulí bankéři nebo vrcholoví sportovci na penzi dobrovolně podstupují kúru, jež trvá nejméně měsíc. Zaplatí za ni od padesáti do sto tisíc švýcarských franků (milión až dva milióny korun). Částka zahrnuje podle webu swissinfo nejen vlastní terapii, ale také řidiče, sekretářku a kuchaře.

To, že si někteří z klientů vozí s sebou svůj personál, nevidí u Curyšského jezera příliš rádi. „Úspěšná léčba předpokládá, že se zřeknete svého životního rytmu,“ podotýká Ruth Schlimmerová, šéfka týmu psychologů, která už nahlédla do duší desítek slavných.

A to zamlčela morální riziko: nezřídka bývají právě osobní strážci drogovými dealery pro prominenty.

Samozřejmě že ledaco se šušká. Třeba o tom, že se letos na jaře do švýcarského azylu uchýlí vévodkyně Camilla. Od svého muže, britského prince Charlese, prý dostala nůž na krk. Abstinování jí příliš nejde, a tak se loni pod falešným jménem Audrey Parkerová zapsala na specializovanou kliniku, ale léčení se nezdařilo.

Princi prý přitom nejde o málo – přímo o korunu. „Pokud Camilla nezmění své chování, na trůn nenastoupíš ty, ale tvůj syn William,“ pohrozila podle listu Daily Mail Charlesovi jeho matka, královna Alžběta II.

„Ale no tak! Přece nečekáte, že vám řeknu něco jiného než: bez komentáře,“ usmívá se Gerber na otázku, zda se Camilla už ohlásila.

Když padají dotazy na další jména – herečka Demi Mooreová, její kolega Charlie Sheen či módní návrhář John Galliano – Gerber odpoví širokým úsměvem. Samozřejmě že se objeví i výjimky. Pokud spokojený klient souhlasí, firma ho cituje na své webové stránce. Promlouvá tu majitel několika farem v Jihoafrické republice, kterého ničil alkohol, nebo obchodník z Dillí se slabostí pro kokain.

Na nedostatek pacientů si v Curychu nestěžují. „Drtivá většina nových zájemců nás vyhledává na doporučení těch bývalých,“ připouští Gerber. „Protože těžko můžeme inzerovat, o vše se postarají hovory mezi přáteli.“

Přesto některé celebrity, zejména ze Spojených států, přijíždějí s předsudky. „Jsou zvyklí na rozruch. Přesně v duchu úsloví, že i negativní reklama je reklama. Prostě si nedokážou představit, že něco se dá úspěšně utajit,“ nezapírá Gerber.

Ruth Schlimmerová si vybavuje oscarovou superhvězdu, která se příliš často dívala sklenici či číši na dno. „Na curyšské letiště dorazila s deseti bodyguardy. „Promluvila jsem s ní pět minut. Pak nechala ochranku stát a vyrazila na Bahnhofstrasse na nákupy. Užívala si to jako malá holka,“ uzavírá šéfpsycholožka.