Zardárí volal sice po „vykořenění teroristů a extremistů všude kde jsou a bez ohledu na to, co si mohou myslet ve svých ošklivých hlavách,“ současně ale uvedl, že neumožní, aby při boji s terorismem, byla suverenita Pákistánu narušena. USA a Pákistán jsou přitom klíčovými spojenci v boji proti terorismu, hádají se ale kvůli taktice.

Američané připouštějí, že v Afghánistánu nevítězí. Přiznal to i admirál Mike Mullen, který stoje v čele náčelníku štábů. Podle něj nelze uspět bez toho, aby byly napadeny bezpečné přístavy, které si Tálibán vybudoval v Pákistánu, v kmenových při územích při hranicích Afghánistánu.

Američané podnikli několik útoků na území Pákistánu. Při poslední akci americké vojáky zahnali pákistánští pohraničníci.

USA a NATO opakují chyby SSSR

Ruský velvyslanec v Kábulu Zamir Kabulov v sobotní vojenské příloze listu Nězavisimaja Gazeta tvrdí, že se Američané dopouštějí stejných chyb jako Sověti. "Američané a vůbec NATO zopakovali všechny chyby, jakých se dopustil SSSR, a začali dělat i nové. Počínaje od styků s obyvatelstvem. Styky přes mušku samopalu těžko nazvat konstruktivními. Afghánce silně pokořují," uvedl.

Afghánci stále nesnášejí cizí vojáky, takže Tálibán přeměnil svatou válku v národně osvobozenecký boj a Západ líčí jako křižáky, kteří se násilím a penězi snaží změnit víru Afghánců. "I když to není pravda, funguje to," soudí velvyslanec. Jako další chyby uvedl i překotnou demokratizaci a emancipaci žen. Afghánci sice Tálibán nemilují, ale od Západu očekávali příliš.

Podle diplomata selhala strategie: na přelomu let 2001 a 2002 převládla euforie, že válka je vyhraná a lze se soustředit na budování státu a demokratizaci země. Tálibán sice skutečně utekl do Pákistánu a na venkov, ale získal tři roky oddychu na obnovu sil. Kvalitativně nové úrovně podle velvyslance dosáhla i spolupráce afghánských a pákistánských bojovníků.

Tálibán je efektivnější

Tálibán se rychle učí i v boji. Netrápí ho byrokracie jako Západ, mění taktiku. Od loňska přestal vytvářet velké jednotky i stálé základny, které lze snadno odhalit a zničit.

Malé a pohyblivé skupiny se mohou skrývat v každé vesnici. Používají stejnou taktiku jako proti Sovětům v 80. letech - léčky a bomby, novinkou jsou sebevražedné teroristické útoky. Američanům a NATO zbývá bombardování, které ale zabíjí i civilisty, což zajišťuje Tálibánu nové příznivce.

Podle něj má Tálibán podle velvyslancova odhadu jen 2500 až 3000 bojovníků, i když během srpnového vrcholu bojových operací je s to postavit do zbraně do 12 000 mužů. Ale válečný rozpočet, asi 300 miliónů dolarů ročně, tvořený ze tří pětin příjmy z narkotik, vynakládá pětkrát až desetkrát efektivněji než Američané či NATO.

Vítězství Američanů a NATO v boji s Tálibánem jsou podle velvyslance jen dočasná: při velkých operacích Tálibové rychle stahují své hlavní síly. Alianční jednotky pak dosáhnou snadného "vítězství" a stáhnou se zpět na základnu, zatímco Tálibán se vrací.

Nestabilní oblasti se rozšiřují

Zvyšování počtu zahraničních vojáků provází neustálé zvětšování oblastí nestability: v roce 2005 bylo v zemi 27 000 vojáků NATO a Tálibán byl aktivní jen v omezené oblasti jihovýchodě země. V roce 2006 to už bylo 40 000 vojáků aliance, ale nestabilní byl už celý východ, jih a značná část západu Afghánistánu. Loni vzrostl počet vojáků NATO na 50 000, ale Tálibán už operuje u Kábulu a zóna stability se ztenčila na pár oblastí na východě a středu země.