„Přestože je bojových letadel ruského letectva menší počet než těch, která jsou v západní alianci, piloti Kremlu dosáhli v operacích proti teroristické síti Islámský stát a dalších povstaleckých skupin v souhrnu většího účinku,“ píše německý Focus. Odvolává se na tajný materiál NATO, který úspěchy zdůvodňuje vyšším počtem ruských náletů.

KOMENTÁŘ DNE:
  Jak zlobovat poslance - Projednávání takzvaného protikuřáckého zákona ve Sněmovně analyzuje Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zhruba 40 ruských strojů umístěných v syrské Latákíji zaměřuje až
70 cílů denně. Jejich útoky jsou „přesné a efektivní”, cituje zprávu Focus. Sto osmdesát letadel USA a dalších zemí zaútočí denně jen na dvě desítky pozemních cílů.

Kreml navíc hodlá v blízké budoucnosti nasadit v Sýrii až 140 stíhaček. Prezident Putin údajně váhal s vysláním čtyř nejmodernějších Su-35. [celá zpráva] Ty jsou podle odborníků lepší než většina letadel západní výroby, napsal Focus.

Analýza NATO také podle týdeníku konstatuje, že ji nové ruské vojenské technologie zaskočily a že špionáž ani jiné operace členských zemí NATO včas nepronikly do ruských vojenských struktur.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Pouhých 20 procent ruských útoků ale podle Aliance mířilo na cíle Islámského státu. Ostatní se zaměřily na jiné povstalecké skupiny bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada. Některé z nich navíc podporuje Západ.

Syrská pomoc

Letecká kampaň ale zastavila masivnější přesuny povstalců a například větší konvoje Islámského státu v obavě z náletů nevyrážejí na cestu ani v rámci území, které IS ovládá.

Ruští piloti také při útocích podle německého týdeníku těží ze syrského leteckého průzkumu. To jsou informace, které Američanům chybí. Navíc se přímo v terénu údajně pohybují ruské speciální jednotky a špióni, kteří pro nálety označují strategicky důležité cíle.

O tom, že takové jednotky v Sýrii působí, mluvil začátkem února čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který dokonce zmínil, že jeho muži infiltrovali Islámský stát. [celá zpráva]

Tajný dokument NATO ale nezmiňuje často kritizované tzv. vedlejší ztráty ruských útoků. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, vyčíslila civilní oběti na víc než 1700 mrtvých od začátku letecké kampaně Kremlu z loňského září. Mezi zabitými má být i 423 dětí.

Nejisté příměří

V Sýrii začalo koncem února platit příměří, ke kterému se zavázala Asadova vláda a většina povstaleckých skupin mimo nejradikálnějších organizací jako Islámský stát nebo Fronta an-Nusra.

Křehký klid zbraní omezil i počty náletů, i když syrská opoziční vyjednávací komise (HNC), která je partnerem pro stagnující mírová jednání, v pondělí uvedla, že Rusko podniklo na opozici od vyhlášení příměří 90 náletů. Na porušování příměří si stěžuje i Moskva. [celá zpráva]

Další nepřímá mírová jednání mezi zástupci Asadovy vlády a jeho oponenty by mohla začít příští týden.