Afghánci jsou po Syřanech na druhém místě v počtech běženců vstupujících do Německa. Z více než miliónu uprchlíků, kteří tam dorazili, jich bylo 428 500 ze Sýrie a zhruba 154 tisíc z Afghánistánu, uvedla agentura DPA.

Německé ministerstvo vnitra ve středu oznámilo, že přes trvající boje v Afghánistánu je tam dost bezpečných oblastí, kam se mohou vrátit odmítnutí žadatelé o azyl.

Podle kritiků deportace ale Afghánistán bezpečnou zemí není.

Podle lednového vyjádření ministerstva Německo loni vrátilo do země původu téměř 21 tisíc neúspěšných žadatelů o azyl, tedy dvojnásobek proti roku 2014. Dalších 37 tisíc odmítnutých přistěhovalců odjelo ze země dobrovolně, z nich tvořili 90 procent občané Kosova, Albánie a Srbska. Tyto balkánské země německá vláda zařadila na svůj seznam bezpečných zemí.

Podle aktuálních údajů zůstává v Německu zhruba 200 tisíc lidí, kteří by měli zemi opustit. Tři čtvrtiny z nich mají status „trpěných osob” a úřady se je v dohledné době nechystají vrátit do země původu. Zbývajících 50 tisíc lidí však mělo zemi opustit, a proto jim hrozí nucená repatriace.

Afghánci mají pomáhat obnovovat zemi

Loni v říjnu oznámil německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, že německá vláda chce zásadně snížit počet afghánských žadatelů o azyl v zemi. Německo a další západní státy investují milióny dolarů do rozvojové pomoci Afghánistánu, vyslaly tam vojáky a policisty k výcviku afghánských bezpečnostních sil a afghánská vláda souhlasí s Berlínem, že by Afghánci měli zůstávat ve vlasti a pomáhat při její obnově, uvedl v říjnu de Maiziére.