Obě války byly nejdelší z deseti, kterých se britské síly od roku 1990 účastnily a vrhají stín na jiné britské vojenské intervence, které studie s názvem Wars in Peace (Války v míru) hodnotí pozitivně. Všechny kampaně od pádu Berlínské zdi do současnosti Británii přišly na 35 miliard liber (1,2 biliónu korun).

Invaze a následná okupace Iráku podle studie napomohly k šíření terorismu, přivodily smrt nejméně 100 000 Iráčanům a přiměly na dva milióny uprchlíků k odchodu ze země.

Princ Harry (vlevo) sdalším příslušníkem squadrony u vrtulníku Apache

V Afghánistánu byl nasazen i princ Harry (vlevo)

FOTO: John Stillwell, Reuters

„Vzestup Al-Káidy na Arabském poloostrově byla reakce na tuto invazi a souvisela s marginalizací irácké sunnitské populace,“ uvádí studie. Při invazi do Iráku byl svržen Saddám Husajn a moci se chopili do té doby ostrakizovaní šíité.

Svržení Husajna otevřelo cestu teroristům

Důsledky invaze pociťuje podle studie region do současnosti. „Dnes Al-Káida na Arabském poloostrově a další radikální džihádistické organizace působící na irácko-syrské hranici představují novou teroristickou hrozbu pro Spojené království a jeho spojence, která by nemusela existovat, rozhodně ne v této podobě, kdyby Saddám zůstal u moci.“

Britské jednotky v Basře uctívají jméně padlých u vzpomínkové zdi s plaketami.

Britské jednotky v Basře vzdávají čest padlým u vzpomínkové zdi s plaketami.

FOTO: James Williams, Reuters

Tvrdé kritice byly podrobeny i operace v Afghánistánu, kde má Británie stále 5000 mužů. Tam je sice situace lepší, ale na to, kolik peněz bylo utraceno, se toho dosáhlo málo. Kritiky se dočkala zejména operace v provincii Hílmand, kde se vedle růstu násilí navíc prudce zvýšila produkce opia.

Podle ředitele RUSI Michaela Clarka je jedním z problémů, že se Británie snaží dosáhnout příliš moc s příliš málo vojáky a nedostatečným vybavením. Problémem podle něj také je, že ve většině kampaní mají rozhodující slovo Američané, takže britské cíle zůstávají stranou.

Úspěchy zůstaly ve stínu

Jako úspěšnou hodnotí válku v Perském zálivu, kde se proti irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce 1990 postavila široká koalice států včetně Británie. Kladně studie vnímá i britskou intervenci v rámci občanské války v Sieře Leone, kde Londýn v roce 2000 pomáhal zejména se záchranou rukojmích a logistikou. Tyto operace ale neměly tak náročný úkol, jakým je obnova státu.

Kritičtější je analýza k válce v Libyi, která by také skončila jako strategická prohra, kdyby se v ní pokračovalo.

Britští vojáci v Afghánistánu

FOTO: Profimedia.cz

Ústav RUSI má takřka 200letou tradici ve výzkumu bezpečnosti a obrany. Patronát nad ním drží britská královna.

Kritický k rozsáhlým operacím byl ve středečním projevu na West Pointu i americký prezident Barack Obama, který vyzval ke větší zdrženlivosti: „Od druhé světové války některé naše nejnákladnější chyby neplynuly z naší zdrženlivosti, ale z naší ochoty zapojit se do vojenských dobrodružství bez domýšlení důsledků, bez toho, aby se vytvořila mezinárodní podpora a legitimita pro naše akce.“ Žádnou operaci ale přímo nejmenoval. [celá zpráva]