Dvaatřicetiletý násilník zvažoval možnost umístit bomby v sídlech NRK a novin VG a Aftenposten v norské metropoli. Breivik podle NRK považoval média a novináře za "velmi prioritní terč". Místa možných útoků objížděl na kole. Všiml si přitom například, kam novináři NRK chodili kouřit. Nakonec od plánu upustil, protože se mu zdálo jednodušší udeřit jinde.

Pravicový extremista Breivik 22. července nechal vybouchnout bombu před vládním komplexem v centru Osla a na ostrově Utöya střílel na účastníky mládežnického tábora. Zabil 77 lidí. Ke spáchání útoků se již dříve přiznal a nyní čeká ve vazbě na zahájení procesu, jež je plánováno na 16. dubna.

Pozůstalí jsou proti Breivikově publicitě

Podle informací příslušného soudu Breivik odsouhlasil, že ho budou moct média poprvé natáčet a fotografovat. Rozhodl se tak před pravidelným stáním k prodloužení vazby, které se bude konat v pondělí a kde vystoupí před fotografy těsně před zahájením líčení.

Pozůstalí obětí zásadně odmítají, aby byla Breivikovi věnována jakákoli dodatečná mediální pozornost. Přitom mnohá norská média přitom v sobotu zveřejnila dosud neznámé fotky atentátníka, které byly pořízeny bezprostředně po jeho zatčení na ostrově Utöya.

Mediální pozornost byla přitom jedním z bodů Breivikova manifestu zveřejněného souběžně s útokem, na kterém mu velmi záleželo. Chtěl získat co největší veřejnou pozornost pro svůj čin a upozornit na nenávist k islámu.