Článek
„Tento školní rok byl ve znamení velké nejistoty. Školy jsou pomalé instituce a potřebují plánovat dlouho dopředu. Jakákoliv nejistota pro ně není dobrá. Když máme ve škole 700 dětí a 50 učitelů, dotkne se jich i taková banalita jako zkrácení školního roku o dva dny, když je oznámená pozdě,“ povzdechla si ředitelka ZŠ Pod Beckovem ve středočeských Líbeznicích a členka výkonného výboru Učitelské platformy Petra Mazancová.
Že školy čeká náročný rok, bylo jasné už o loňských letních prázdninách, když zákonodárci těsně před jejich začátkem schválili jednak tzv. velkou školskou novelu a také novelu, která zpřísnila podmínky pro odklady školní docházky. Většina změn začala platit letos v lednu. Dotkly se například termínů zápisů do prvních tříd, omezily odklady, ale také pomohly školám zajistit podpůrné pozice.
„Je pozitivní, že školní psychologové, sociální a speciální pedagogové se stali normálními zaměstnanci škol a jejich financování už nezávisí na různých projektech a grantech,“ vyzdvihl Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Pečky na Kolínsku.
Úprava zákona však přinesla také obávaný přesun placení nepedagogické práce a dalších výdajů na zřizovatele škol, tedy města a kraje. Ty jsou od ledna zodpovědné za financování kuchařek, školníků, hospodářek, správců IT sítí či uklízeček, ale také za nákup učebnic nebo vzdělávání pedagogů. Teprve v dubnu se pak školy dozvěděly, že zřizovatelé budou muset zaplatit také kurzy plavání.
„V úterý jsem hovořila se zřizovatelem, který musí sáhnout do kapsy a vytáhnout odněkud půl milionu korun na plavání. Nezlobí se kvůli tomu na nás. Ví, že za to nemůžeme, ale je to nepříjemné až sprosté, když má v rámci rozpočtu na tento rok najednou vydat tak výraznou částku,“ komentovala Mazancová.
Nová vláda odkládala
Ještě před koncem roku 2025 se vyměnila vláda a ministerstva školství se opětovně chopil Robert Plaga (za ANO). Ten avizoval, že se mu nelíbí dlouho připravovaná a rozsáhlá reforma výuky na základních školách a odložil její start na září roku 2028. Nadto teď v červnu oznámil, že ruší povinnou výuku angličtiny od prvního ročníku a povinný druhý cizí jazyk, který se měl učit od 7. třídy.
Měnit se navíc budou i další materiály k reformě, což ale školy spíše vítají. „Některé věci byly šité horkou jehlou, třeba modelové školní vzdělávací programy, kde věřím, že se to podaří dopracovat tak, aby mohly fungovat. Pracuje se na tom dál a doufám, že to bude dotažené do konce,“ nastínil Zajíc.
Odklad dostala i další dlouho chystaná změna, a sice zdravější stravování ve školních jídelnách. Větší množství zeleniny a čerstvých surovin, méně cukru i soli mělo být na talířích dětí již letos v září, prozatím ale vláda změnu posunula na září 2027.
„Školní rok byl změn plný. Nebyly ale včas a dobře komunikovány, ministerstvo na tom musí zapracovat, aby nebyly vnímány zbytečně negativně,“ uvedla analytička vzdělávací politiky ze společnosti EDUin Nikola Šrámková.
Velkým otazníkem je nyní pro školy také rozpočet ministerstva školství na rok 2027. Od jeho výše se budou odvíjet například platy pedagogů, ale i psychologů a asistentů pedagoga či zajištění investic do vysokých škol.
„Máme ve školství obrovský dluh, o kterém se příliš nebavíme. Chybí tam alespoň 30 miliard korun, to jsou obrovské peníze,“ zakončila Mazancová.
