Článek
Web Ars Technica již v květnu upozornil, že v polovině daného měsíce nejméně čtyři ruské vojenské satelity změnily své oběžné dráhy, aby se shodovaly s dráhou zmíněného radarového sledovacího satelitu primárně finské komerční společnosti ICEYE.
Týdeník Spiegel nyní doplnil, že čtyři ruské aparáty se k Iceye-X36 přiblížily na vzdálenost menší než 13 kilometrů, což vyvolalo znepokojení mezi západními odborníky na kosmickou bezpečnost.
Tato ruská zařízení jsou ve vesmíru od dubna
Podle údajů soukromé společnosti OKAPI:Orbits, která monitoruje situaci na oběžné dráze, začala podezřelá aktivita po startu ruské rakety Sojuz-2.1b z kosmodromu Pleseck dne 17. dubna 2026. Oficiálně se uvádělo pouze to, že šlo o vojenskou misi. Později vyšlo najevo, že raketa vynesla na orbitu šest satelitů, z nichž čtyři – Kosmos-2610, Kosmos-2611, Kosmos-2612 a Kosmos-2613 – se od poloviny května začaly rychle přibližovat k Iceye.
„Rusové mohli testovat technologie na ovlivňování družic. Je nepravděpodobné, že by použili čtyři nové sondy a obří množství paliva jen na odstrašení,“ podotkla Juliana Suessová z berlínské Nadace pro vědu a politiku.
S těmito závěry souhlasil i analytik Greg Gillinger, bývalý důstojník amerického letectva specializovaný na vesmírné zpravodajství, podle kterého ruské satelity letěly ve formaci a rychle manévrovaly, což vyžaduje značné rezervy pohonných hmot.
Podezřelý pohyb ruských satelitů neušel ani zraku Vesmírného situačního střediska německé armády v Uedemu, nicméně se jim nepodařilo odhalit ruský záměr.
Radarové satelity jako Iceye umějí pořizovat snímky zemského povrchu bez ohledu na oblačnost, tmu nebo mlhu a hrají proto významnou roli ve vojenských konfliktech. Kyjev využívá satelity finské firmy na monitorování ruské armády, jak podotkla agentura Unian.
Podle Spiegelu však zřejmě hlavním cílem ruských sond nebylo zničení satelitu, ale narušení signálu nebo přenosu dat pro Ukrajinu.
