„Národní zbrojní ředitelé potvrdili, že je technicky možné rozšířit systém raketové obrany, který už NATO vyvíjí pro obranu svých sil tak, aby chránil i naše obyvatelstvo a území,“ řekl Rasmussen.

Páteří rozšířeného deštníku má být nový americký systém, jehož náklady na sebe berou USA jako přínos společné alianční obraně. Na Evropanech bude sdílet náklady na jeho propojení s aliančními a národními prostředky a na vytvoření odpovídající struktury řízení a velení.

Kamenem úrazu jsou ovšem v době deficitních rozpočtů náklady. Cena je únosná, apeloval Rasmussen: „Méně než 200 miliónů euro (5,2 mld. Kč) během deseti let, rozděleno mezi 28 členských zemí,“ řekl. Klíč, kdo kolik zaplatí, není znám.

Aritmetický podíl každé země činí méně než 18,5 miliónu Kč ročně. Politické rozhodnutí přijme listopadový summit v Lisabonu, přičemž není stále jasné, zda do té doby bude připravena i zevrubná technická studie a v případě že ne, zda to všem zemím bude vyhovovat, řekl Právu zdroj Aliance.

ČR bude v „klubu“ pouhých deseti zemí

Česku se otvírají dveře k účasti v projektech vojenského výzkumu, vývoje a testovacích činností ve Spojených státech  americkým a naopak u nás. Umožní to vládní dohoda, kterou ve čtvrtek odpoledne v Bruselu podepíší na okraj schůzky NATO ministři obrany obou zemí Martin Barták a Robert Gates.

„České výzkumné kapacity se budou moci podílet se na projektech v USA a americké u nás,“ řekl Barták novinářům. Dohodu, kterou musí ještě schválit parlament, označil za významný posun v součinnosti s USA v této sféře. Podle jeho slov řadí ČR mezi pouhých deset zemí, které tuto možnost mají.