Vládní síly se podle Asada pokusí ovládnout celou Sýrii „bez jakéhokoli zaváhání”. „Bylo by nelogické říkat, že jsme ochotni vzdát se jediného kusu našeho území," dodal. Syrský prezident ve čtvrtečním rozhovoru, který byl zveřejněn v pátek, zdůraznil, že vměšování okolních zemí do konfliktu znamená, že „řešení zabere dlouhý čas a vyžádá si vysokou cenu”.

Dodal, že hlavním cílem aktuální operace v severní provincii Halab (Aleppo) je zabezpečit hranice s Tureckem: „Klíčová je bitva o přerušení silnice mezi Halabem a Tureckem, což je pro Turecko hlavní kanál dodávek teroristům.“

Asad zmínil i riziko možné saúdské nebo turecké intervence v Sýrii. Uvedl, že „ji nemůže vyloučit“, ale že se jí jeho ozbrojené síly postaví.

Reagoval na čtvrteční vyjádření saúdskoarabské armády, že je nezvratně rozhodnuta vyslat do Sýrie pozemní jednotky, které budou bojovat s radikály z Islámského státu. Saúdská Arábie však také podporuje část opozičních skupin, které Asad taktéž považuje za teroristické.

Syrský prezident nicméně podpořil mírová jednání v Ženevě, ale současně naznačil, že nepřeruší boje: „Plně věříme v jednání, to ale neznamená, že když budeme jednat, ukončíme boj s terorismem.“

Ohrožené ženevské rozhovory

Ženevské rozhovory, jichž se ale kvůli Turecku neúčastnili Kurdové, začaly 29. ledna. Přerušeny byly 3. února kvůli sporům delegací a vládní ofenzívě u Halabu podporované ruskými nálety. Jednání mají pokračovat 25. února. [celá zpráva]

Syrská opozice ale svou účast podmiňuje tím, že Moskva letecké útoky v Halabu zastaví.

Ve čtvrtek se v Mnichově domluvili zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska, že příměří v zemi by mělo začít platit do týdne. Konec vojenských operací by se ale neměl týkat boje proti Islámskému státu. Mluvčí syrské opozice dohodu přivítal, ale požaduje, aby příměří platilo v praxi. [celá zpráva]

Během pátku vládní vojska postupovala u Halabu, kde ovládla několik kopců severně od města, i na jihu země u Dará, uvedla syrská agentura SANA.

Vysoká hra Moskvy

Dopisovatel Al-Džazíry Luke Coffey tvrdí, že Asad nemusí chtít jednat: „Ovládnutí Halabu by znamenalo, že by byl velmi nepravděpodobný návrat Asada k jednacímu stolu. Kdyby se Asad rozhodl vyjednávat, udělal by to z pozice síly. Pro Asada by opětovné ovládnutí Halabu sloužilo jako propagandistický tah.“

Upozorňuje ale na to, že Rusko hraje vyšší hru: „Ruská intervence v Sýrii by neměla být viděna izolovaně. Obsazení Halabu by znamenalo, že by Moskva měla mnohem víc lákavých kousků, když by došlo na dohadování se Západem o Ukrajině nebo Gruzii.“

Sto tisíc uprchlíků u tureckých hranic

U tureckých hranic je nyní v Sýrii v devíti táborech asi 100 000 civilistů, včetně zhruba 35 000 lidí, kteří dorazili od zahájení ofenzívy v Halabu začátkem února. Oznámil to podle agentury AFP turecký vicepremiér Yalçin Akdogan, který navštívil pohraniční oblast.

Akdogan také uvedl, že příliv uprchlíků k syrsko-turecké hranici se v posledních dnech zpomalil.

OSN ve čtvrtek informovala, že ofenzíva v Halabu podpořená ruským letectvem od 1. února z města vyhnala na 51 000 civilistů. OSN a EU nyní naléhají na Ankaru, aby hranice otevřela.

„Nikdo nebude Turecku dávat lekce z humanity," zopakoval Akdogan postoj turecké vlády. „Otevíráme hranice těm, kteří utíkají před smrtí. Ale ti na druhé straně vyvolávají nové vlny migrace a staví nás tak do obtížné situace,” uvedl turecký vicepremiér.