Článek
Obama popřel, že by problémem byly napjaté osobní vztahy s Netanjahuem. „Není pochyb, že pocházíme z odlišné politické tradice a jsme odlišně orientováni. Neznepokojují mne ale tolik neshody s premiérem Netanjahuem jako izraelská politika, jejímž jediným motivem je strach. Vede to ke ztrátě hodnot, které bývaly základem tohoto národa.”
Obama v rozhovoru opět varoval, že USA nemusejí vetovat francouzský návrh na přenesení otázky vzniku palestinského státu na půdu Rady bezpečnosti: „Buďme konkrétní. Dosud jsme v Radě bezpečnosti odvraceli evropské návrhy, protože jsme tvrdili, že se musejí dohodnout hlavně obě zúčastněné strany. Ale není-li naděje na mírový proces, jestliže v něj nikdo nevěří, pak je těžké argumentovat proti těm, kdo kritizují výstavbu v osadách, a těm, které znepokojuje současná situace. Pro mne je stále těžší žádat je, aby byli trpěliví.”
Podle prezidenta Obamy Netanjahu vznáší „tolik námitek a podmínek, že jejich splnění není v dohledné budoucnosti reálné”.
„Je zde nebezpečí, že Izrael ztratí důvěryhodnost,” řekl prezident.
Rozhovory na mrtvém bodě
Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou nyní přerušeny. Americký ministr zahraničí John Kerry se v roce 2013 postaral o jejich obnovu, ale loni v dubnu Izrael z rozhovorů vystoupil kvůli tomu, že se Palestinci rozhodli sestavit společnou vládu s radikálním Hamásem, v jehož programu je boj proti Izraeli. Izraelci odmítli vyjednávat s vládou, jejíž součástí jsou teroristé.
Netanjahu v minulém kole mírových jednání vznesl požadavek, aby Palestinci uznali Izrael jako stát Židů, což palestinská strana odmítla. Těsně před březnovými volbami ujistil, že stane-li se znovu premiérem, Palestina nevznikne. Po volbách se za tento výrok omluvil.
Koncem května pak prohlásil, že by chtěl rozhovory obnovit a vyjednat hranice bloků židovských osad na západním břehu Jordánu, protože tyto osady podle něj stejně zůstanou součástí Izraele.
Palestinci tento návrh odmítají, požadují ustavení svého státu v hranicích před šestidenní válkou v roce 1967. Jednání o hranicích osad považují za legalizaci sídlišť, která vznikla v rozporu s mezinárodním právem.