Turecko a Saúdská Arábie se postavily za střechovou organizaci Džaiš al-Fatáh (Armáda vítězství), fakticky velitelskou strukturu sdružující sedm džihádistických skupin v Sýrii.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Fronta an-Nusrá v ní podle Independentu hraje hlavní roli. Seskupení je extremistickým soupeřem Islámského státu (IS), s nímž ovšem sdílí řadu ambicí včetně vytvoření islámského chalífátu.

Nový přístup obou zemí je výsledkem dohody dosažené počátkem března, kdy se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan setkal s čerstvě nastoleným saúdským králem Salmánem.

Opožděné snahy USA

Podle rebelů poskytují Saúdové materiální podporu, tedy zbraně a peníze. Turci zajišťují, aby se k nim obojí dostalo. Oblíbené cesty pro převod zbraní a financí vedou přes vesnice na hranici Turecka a Sýrie – jsou to Guvecci, Kujubasi, Hacipasa, Besaslan, Kusakli a Bukulmez.

Postup Turků a Saúdů šokoval Západ a zejména USA, které se zatím staví proti vyzbrojování džihádistů v syrské občansko-náboženské válce. Američané dokonce při zahájení leteckých úderů proti IS bombardovali i síly Fronty an-Nusrá a tvrdili, že hnutí chystá teroristické útoky proti Západu.

Loni ale prudce zeslábly Američany podporované rebelské síly. Skupina Harakat al-Hazm, kterou USA dlouho upřednostňovaly, dokonce vydala své zbraně Frontě an-Nusrá.

Postup Saúdů a Turků může ohrozit plány Washingtonu na výcvik sil prozápadní opozice. Ten začal po dlouhých odkladech údajně teprve minulý týden a soustřeďuje se na výcvik bojovníků, kteří nemají válčit proti syrskému režimu, nýbrž proti Islámskému státu. Bude prý ale trvat až tři roky, než se podaří vycvičit plánované patnáctitisícové vojsko.

Projevem nespokojenosti Saúdů s USA bylo nedělní oznámení, že král Salmán nepřijede do Washingtonu na setkání hlav států Perského zálivu s Barackem Obamou. Schůzku tak nakonec navštíví jen dvě ze šesti hlav tamních zemí.