Co pro vás znamená třicet let existence?

Tak takhle jsem promrhal svůj život. Ale to jen vtipkuju. Nepřemýšlíme o tom, jen pokračujeme v tom, co děláme a mít takový výroční výprodej je požehnání. Ale když na to pomyslím, je docela děsivé, že se to vše odehrálo tak rychle. Vypadá to, jako bychom začali teprve před pár lety.

Mohl byste po třiceti letech jmenovat nejlepší a nejhorší okamžiky vaší kariéry?

Ne, to je nemožné, protože jich bylo tolik včetně toho, že jsme dokázali vydržet tak dlouho spolu v dobrých i ve zlých časech, kdy nás nikdo nechtěl poslouchat, kdy byl hard core kvůli násilí zakázaný skoro ve všech klubech v New Yorku. Když se to stalo, začali jsme jezdit po světě, vydali jsme se tam, kam by jiné kapely nejely a dosud tam nebyly.

A ty nejhorší okamžiky - opět jich bylo tolik, že nemůžu jmenovat jeden. Špatná rozhodnutí, špatně zařízené koncerty, nepovedené turné. Ale otřepete se a pokračujete v pohybu vpřed.

Bylo složité udržet kapelu tak dlouho pohromadě?

Není to snadné, hlavní věcí je nenechat přerůst ego. To zabilo většinu kapel.

Kapela byla založena v New Yorku, jak ovlivnila atmosféra města pojetí souboru?

Každý je ovlivněn tím, co ho obklopuje. Proč si myslíte, že všechny kalifornské kapely zní tak prosluněně? New York je hlučný, agresivní, upocený, hnusný a krásný. Proto zníme, tak jak zníme.

Sick of It All spojují agresi punku s thrashmetalovým soundem. Jak důležitý pro vás byl v počátcích kariéry punk? Označil byste ho za svou hlavní inspiraci?

Všichni jsme byli napřed metalisti. Bratr Pete a já jsme jeli v kapelách, které poslouchali naši starší bratři, jako byli Black Sabbath, Deep Purple, AC/DC, ale brzy jsme se začali dívat po něčem agresivnějším. Řekl bych, že to byli Motörhead, The Plasmatics a Venom, kteří nás přivedli k punku. Milujeme sílu a tvrdost metalu a syrovou energii punku, zejména anglické kapely jako GBH, The Exploited, Discharge, Anti Nowhere League a Sham 69. Punk měl smysl, nebyly to jen písně o čarodějích, které jsou fajn, ale tehdy jsme chtěli něco víc, směr, kterým bychom zamířily náš vztek a frustraci. A punk nám dal cíl – Člověka.

To je vidět, vaše písně nesou silná poselství. Vidíte za ta léta nějaké pozitivní změny v americké společnosti?

Věřte nebo ne, nějaké tu jsou. Byli velké sociální změny sahající od zdravotní péče až pro práva lidí zbavených volebního práva. Ale ještě mnohem víc je potřeba udělat. Hlavní, co potřebujeme, je změna způsobu práce vlády. Je to nastaveno tak, aby si moc udrželi tím, co ji mají a ti bez ní zůstali dole. Potřebuje se zbavit lobistů a mocí firem nad zákonodárci.

Přispěla nějak kapela k těmto změnám?

To nevím, ale doufám v to. Mám pár přátel, kteří mi řekli, že naše texty a texty dalších kapel jim pomohli v rozhodnutí pomáhat lidem nebo zvířatům, či se dokonce dát na politiku Takže možná ano. Taky mám kamaráda, který vzešel z hardcorové scény a nyní cestuje po celých Spojených státech světě a bojuje za práva dělníků. Přisuzuje to písním, které jsme složili, což je jedna z věcí, na kterou jsme nejvíce hrdi.

Co plánujete do budoucna?

Letos vydáme k výročí pětipísňové EP s novými písněmi a budeme hodně jezdit. Vyzýváme taky fanoušky, aby navštívili naše webové stránky a vybrali tam, které starší písně by rádi slyšeli na našem turné.