Podle informací Práva tak policie umístila mikrofony do kanceláří šéfky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové, jejího partnera Petra Kotta (také v kladenské nemocnici). Štěnice zřejmě byly i v sídle Rathova středočeského hejtmanství, ale především pak v domě Pancové a Kotta v Rudné u Prahy.

A právě odtud pochází záznam rozhovoru mezi Rathem, Pancovou a Kottem z osudného pondělního večera 14. května. Tehdy poslanec Rath podle policie převzal ve vile sedmimiliónový úplatek. Právu se podařilo získat části přepisu policií odposlouchávané debaty této trojice včetně posledních okamžiků před zatčením Ratha, Pancové a Kotta.

Dům v Rudné u Prahy, v němž podle informací Práva žije Kateřina Pancová s Petrem Kottem.

Dům v Rudné u Prahy, v němž podle informací Práva žije Kateřina Pancová s Petrem Kottem.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V přepisu jsou označeni jen podle čísel, avšak podle informací Práva z důvěryhodného zdroje i ze samotného textu jasně vyplývá, že osobou č. 1 byla Pancová, dvojku měl Kott a Rath byl osoba č. 3.

Pancová: Co má k dispozici. Jo. To bys byl hodnej. Já bych je chtěla i mít takový hezký penízky.

Rath: Takový hezký penízky. Lesklý, takový žlutě, žlutě pěkný. Takový hezký, takový žluťoučký.

Pancová: Jo, jo, abych je měla. Nekazí se to, neplesniví. Můžeš je schovat dobře.

Rath: No, přesně. No, no. Cha, cha, cha, cha.

Pancová: Jenom je schovat někam.

Rath: Kam, do kapsičky?

Pancová: Do kapsičky, abych měla na zlý časy. Chi, chi, chi.

Rath: Cha, cha, cha.

„Byla bych jako car Nikolaj“

Pancová: To bych byla jako ten car Nikolaj, přeci po nich stříleli a voni vůbec neumírali, protože byli všude vobložený tím zlatem a těma diamantama. Voni si mysleli, že je vochraňuje car, Bůh. Voni měli na sobě zlato, přece. To jsi nečet?

Rath: Ne. To jsem nečet.

Pancová: Voni do nich stříleli a teďkon voni se furt jako žili, a teď voni z toho byli už úplně běsný, ty rudoarmějci, protože říkali: co se děje, co se děje, ten car je opravdu asi vod Boha. A pak teprve jako zjistili, že byli vyvložkovaný zlatem.

Debata pak pokračuje.

Pancová: Hele, tady máš ještě tu tašku.

(Rath a Kott opouštějí horní místnost).

Rath: Že mi to ještě jednou přelepíš, viď?

Pancová: Nebój. Zabal to. Chceš ještě jedno pivo?

Rath: Prosím tě, nechci už, já budu muset právě vyrazit, protože pak ještě za mnou přijede jeden člověk. Éééch, tak co, Petře?

Kott: No, na to znám takovou odpověď.

Pancová: Je to na hovno, to říkala moje sestřička.

Pak se všichni tři nezávazně baví až do Rathova odchodu.

Rath: V pátek se určitě uvidíme u vás. (Rozhovor se odehrával v pondělí večer)

Pancová: Ano.

Rath: Ale v sobotu se domluvíme ještě, zatím platí, že by jsi mě ty vyzvedla.

Pancová: No, ve čtvrt na devět.

Rath: Tak jo, čau, čau.

Kott: Ahoj.

Pancová: Ježiš, tam je zima. Nechoď tam!

Rath odchází a zhruba po dvou minutách Pancová s Kottem zaregistrují, že se před domem něco děje.

Kott: URNA. Nic nedělej! Nic nedělej!

Pancová: Tak jsme v prdeli, tak jsme v prdeli!

Kott: V klidu, v klidu.

Pancová: Tak jsme v prdeli!

Kott: No jó, no. Buď v klidu, buď v klidu!