11:41 -  Soudce odročil hlavní líčení na středu 20. října na 9 hodin. Líčení se bude odehrávat ve stejné místnosti.

11:40 - Soud ještě vyzývá jednotlivé obžalované k poslednímu slovu, na které má ještě nyní každý z nich právo. Postupně to všichni odmítají, jen Cojocaru a Müller odkazují na závěrečné řeči svých obhájců.

11:38 - Hovoří Václav Cojocaru: "Vážený soude, taky nemám v plánu dlouho řečnit.... Celá obžaloba je pouhá domněnka a spekulace...," říká a nesouhlasí s tím, že podle žalobkyně není lítost, kterou projevil, upřímná.

11:36 - Hovoří Ivo Müller. "Chtěl bych se moc omluvit rodině Sivákových za to, co jsem způsobil, zvláště je mi líto malého dítěte. Taky bych se chtěl omluvit své rodině, své mamce, za to, co jsem jí způsobil svým činem. To je všechno."

Podle obžalovaného Lukeše je kauza Vítkov honem na čarodějnice. Zdroj: Česká televize

11:34 - Lukeš kritizuje média za to, že svým zpravodajstvím ovlivnila výpovědi řady svědků. "A to nemluvím o tom, že se v našem případě nectí presumpce neviny," říká. Je to hon na čarodějnice, domnívá se.  "Vím, že to, co jsme provedli, není dobré, ale vinen z pokusu o vraždu se necítím," dodává Lukeš. "Jsem si vědom následků, které mne čekají, ale my nejsme vrazi. Na něco se vás teď zeptám já. Když se na nás podíváte, vidíte v nás bestiální vrahy, kteří chtěli zabít malé dítě, nebo kluky, kteří udělali velkou chybu, na kterou teď doplácí i jejich rodiny?"

11:24 - Jaromír Lukeš rozebírá výroky některých svědků, které označuje kvůli rozporům za nevěrohodné.

11:20 - Lukeš odmítá, že by číslo 1907 mělo skrytou neonacistickou symboliku, jak tvrdí žalobkyně Brigita Bilíková. "Prý je v tom čísle skryta nějaká symbolika. Jedná se o tričko se znakem opavského fotbalového klubu s číslem 1907. Od začátku tvrdím, že je to rok vzniku fotbalového klubu. Opravdu nevím, co si mám o těch výrocích myslet. Vypadá to, že se obžaloba snaží najít jakýkoliv důkaz, že jsem neonacista. Je to normální tričko, které má na sobě skoro každý člověk, který fandí opavskému klubu," říká Lukeš.

David Vaculík (vlevo) s Jaromírem Lukešem

David Vaculík (vlevo) s Jaromírem Lukešem

FOTO: Aleš Honus, Právo

11:15Jaromír Lukeš odmítá tvrzení obžaloby, že je neonacistou a že chtěl vraždit. "Upřímně řečeno nevím, co si mám o tom myslet... Celé mi to připadá jako politický proces. Nevím, kde na takové věci paní Bilíková přišla."

11:13 - Prostor k závěrečné řeči dostali obžalovaní. David Vaculík to odmítl. Hovoří Jaromír Lukeš: "Je pár zásadních věcí, které je třeba říct nahlas. Úmysl usmrtit více osob romského etnika nelze prokázat."

11:08 - Myšák dodal, že Cojocaru nechtěl nikoho připravit o život. "Navrhuji, aby byl uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví a z poškozováníi cizí věci." Navrhl také "spravedlivý a přiměřený trest."

11:00 - Advokát tvrdí, že Václav Cojocaru není žádný neonacista. Přiznává sice, že byl příznivcem Dělnické strany, která ale byla v té době legální organizací. A to nelze považovat za důkaz o jeho neonacistické orientaci. Myšák také označil rodiče Natálky jako svědky za naprosto nevěrohodné. Dodal, že Cojocaru při útoku v žádném případě netušil, že je dům obydlený.

10:40 - "Schopnost pokusit se zavraždit rodinu s malými dětmi nemá každý. A člověk, který něco podobného spáchá, musí být k tomu přece disponován. Taková dispozice je pro znalce lehce rozpoznatelným faktem. V posudku psychologa, se kterým Cojocaru ochotně spolupracoval, se však nic podobného nevyskytuje," dodává Myšák. "Za osobnostní kvality Václava Cojocaru, jak je popsal znalec, by se nemusel stydět nikdo z nás."

Obžalovaný Václav Cojocaru v soudní síni

Obžalovaný Václav Cojocaru v soudní síni při minulém líčení

FOTO: Aleš Honus, Právo

10: 25 - Pokračuje obhájce čtvrtého obžalovaného Václava Cojocaru Ladislav Myšák. "Václav Cojocaru se přípravy akce vědomě neúčastnil. Benzín i textil vozil ve svém vozidle vždy...," říká Myšák. "Pokud někdo něco v opavském baru Peklo plánoval, bylo to bez jeho účasti," tvrdí advokát.

10:23 - "Nebylo prokázáno, že by se obžalovaní dopustili jednání, které je jim obžalobou vytýkáno," říká Müllerova obhájkyně. Obžaloba podle ní nepředložila jediný důkaz, že by měl Müller úmysl někoho usmrtit. Proto by měl být podle ní Müller uznán vinným maximálně z trestného činu poškozování cizí věci.

10:11 - Nyní v podobném duchu pokračuje obhájkyně Ivo Müllera Markéta Polišenská. Tvrzení obžaloby o vražedných úmyslech žhářů odmítá. "Takto popsaný skutkový děj je souhrnem spekulací," říká.

10:07 - Závěrem advokát navrhuje, aby byl Jaromír Lukeš uznán vinným z trestného činu obecného ohrožení a byl mu vyměřen trest v dolní polovině trestní sazby.

10:02 - Obhájce navrhuje případ kvalifikovat maximálně jako trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Upozorňuje, že s výjimkou Natálky nebyly další osoby přímo hořící látkou potřísněny. "Rodiče utrpěli popáleniny až zprostředkovaně při snaze vymanit se z hořícího prostředí. Rodiče Natálky u soudu podle Lukešova obhájce prokazatelně lhali. "Zapřeli, že svou dceru nechali v hořící místnosti," pokračuje advokát a doslova tvrdí, že Natálka by utrpěla daleko méně závažná zranění, pokud by se například její matka nejprve neutíkala nadýchat čistého vzduchu.

9:42 - V žádném případě se podle Lukešova obhájce obžalovaní nedopustili pokusu o vraždu, jak tvrdí obžaloba. "Žádný důkaz nevede ke kategorickému závěru, že by na objekt útočili v úmyslu způsobit smrt jeho obyvatelům," říká obhájce Pavel Pěnkava.

9:37 - "Lukeš nebyl organizátorem. Byl tím posledním, kdo se v inkriminovaný den prokazatelně o Vítkově dozvěděl," říká advokát.

9:34 - Lukešův advokát upozorňuje na to, že není žádný důkaz o tom, že jeho klient je hlavním strůjcem útoku. Jediný, kdo to tvrdí, je podle něj obžalovaný Müller. "Soud by neměl podléhat dojmu, že ti, kteří se rozhodli vypovídat, musí mít na předmětné akci menší podíl než ti, kteří využili svého zákonného práva nevypovídat," říká advokát.

Obžalovaný Ivo Müller přichází k soudu

Obžalovaný Ivo Müller přichází k soudu.

FOTO: Aleš Honus, Právo

9:21 - "Tvrzení, že se všichni obžalovaní veřejně hlásí k neonacismu, je paušalizující a stereotypní. Ve vztahu k Lukešovi nebyl proveden jediný důkaz, který by měl prokázat jeho veřejný příklon k neonacismu," říká Lukešův obhájce Pavel Pěnkava. Žádný z neonacistických materiálů, které policie žhářům zabavila, nebyl podle něj nalezen u obžalovaného Lukeše. Proto podle něj nelze na Lukeše uplatnit princip kolektivní viny. "Totéž platí o účasti na demonstracích. Nešlo v žádném případě o demonstrace neonacistické," dodává obhájce.

9:19 - Obhájce pokládá řečnickou otázku, zda skutečně před soudem stojí bezcitní neonacističtí vrazi dítěte, anebo lidé, kteří jen nedokázali domyslet důsledek svého jednání. "Obžalovaný Lukeš projevil lítost a je připraven nést za své jednání trest, ale pouze za takové jednání, které mu lze skutečně prokázat," řekl advokát.

9:15 - Jako první se svým závěrečným slovem vystupuje obhájce Jaromíra Lukeše Pavel Pěnkava. "Úkolem soudu je nyní oddělit všechny spekulace od toho, co je skutečně v hlavním líčení prokázáno," říká na úvod.

9:10 - Eskorta přivedla do soudní síně obžalované.

Obžalovaný David Vaculík ve středu před soudem

Obžalovaný David Vaculík ve středu před soudem

FOTO: Aleš Honus, Právo

Státní zástupkyně Brigita Bilíková v úterý pro Davida Vaculíka, Václava Cojocaru a Jaromíra Lukeše navrhla výjimečný trest od 15 do 20 let. Pro Iva Müllera navrhla trest na horní hranici základní sazby, protože se poškozeným omluvil a se soudem spolupracoval.

Podle Bilíkové se případ vymyká běžným případům, což se musí také projevit na výši trestu. Jak uvedla, čtveřice, která se prokazatelně hlásí k neonacistickému hnutí, povýšila svůj rasově motivovaný čin na ideologický záměr a hnutí tak zviditelnit.

Čtveřice v noci z 18. na 19 dubna ve Vítkově zaútočila na dům romské rodiny třemi zápalnými lahvemi. Při incidentu byli zraněni tři lidé, nejvážněji tehdy dvouletá Natálka. Popáleniny utrpěla také její matka Anna Siváková a otec Pavel Kudrik. Rodina se po vypálení jejich domu přestěhovala do náhradního bydlení v Budišově nad Budišovkou, které pořídila z peněz získaných veřejnou sbírkou. Obhájci obžalovaných v průběhu soudu operovali s verzí, že čtveřice útočníků považovala dům za neobydlený.