Rybáře i s loďkou tahala po hladině dvě a půl hodiny. „Vodil mě pořád dokola. Toho možná vyčerpalo dřív než mě. Ale i já jsem toho měl plný kecky,“ říká šťastný muž.

Při pohledu na jeho rybářské náčiní se ani nechce věřit, že s ním přerostlého macka vůbec udolal. Obyčejný sklolaminátový teleskop, běžný naviják s vlascem o síle pouhých 0, 24 milimetrů. A návnada ? Patnácticentimetrový karas.

„Chytal jsem ze břehu. Kolem páté ráno jsem na chvilku usnul. Vzbudil mě zvuk cívky, ze které se rychle odvíjela saturna. Utáhl jsem brzdu, ale tah nepolevil. To už jsem tušil, že tam bude pořádnej kus. Tak jsem skočil do loďky, aby mi všechen vlasec nevytočil. Táhl mě asi kilometr směrem k hrázi. Tam se otočil a zase zpátky. A pak pořád dokola. Jakmile jsem cítil, že mu docházejí síly, dovesloval jsem ke břehu pro pomoc. Když se na hladině vynořila obrovitá hlava, tak jsem chtěl zahodit prut a utéct. Nakonec jsme ho dostali do loďky,“ líčil životní zážitek Michal Kříž.

Sumec skončí na talíři. „Pozvu pár známých a dáme si do nosu,“ uzavírá rybář.

Podle hospodáře Západočeského rybářského svazu Jaroslava Vogla jde o rekordní úlovek v rámci územního svazu. „Chytit v našich revírech sumce přes dva metry je skutečně raritou,“ doplnil Vogl.