Proti novele protestoval především Energetický regulační úřad (ERÚ). Varoval, že ministerstvo průmyslu nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Novela prošla nejtěsnější většinou: bylo pro ni 86 poslanců a přesně toto množství hlasů bylo zapotřebí. Podpořila ji koalice, opozice se převážně zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.

Změna výpočtu příspěvku na obnovitelné zdroje souvisí s požadavky Evropské unie.

„Domácnosti budou platit maximálně tolik jako doposud. Naopak ti, kteří mohou snížit hodnotu svého jističe, ušetří,” tvrdí odborník na energetiku ze společnosti ENA Jiří Gavor.

„Dopad na ceny elektřiny se ukáže až z praxe, kvalitu zákona mohou ovlivnit i prováděcí vyhlášky. Ministerstvo průmyslu však deklarovalo, že by měl být dopad nulový nebo minimální,” řekl Novinkám Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES).

„Velkým přínosem novely je umožnění nového rozvoje malých zdrojů do 10 kilowattů výkonu, po kterém jsme volali z důvodů zablokování dalšího rozvoje solární energetiky na střechách domů. Nově by tak takzvané mikrozdroje mohly být provozovány bez potřeby licence, a to i pokud budou připojené do distribuční soustavy, za předpokladu, že bude vyráběná elektřina určena primárně ke spotřebě v místě výroby a přetoky do sítě budou minimální,“ dodal Sedlák.

Sporné dělení elektráren na menší neprošlo

Poslanci na druhou stranu zamítli sporný návrh, který by umožnil, aby se velké solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší, a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona.

Poslanci odmítli návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale nepodařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu.

Podle Kováčika by měly dostat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kterého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu.