Článek
O zájmu Polska stát se zakládajícím členem čínského projektu Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) informovala agentura PAP s odkazem na čtvrteční vyjádření náměstka polského ministra financí Artura Radziwilla. Ten poukázal na perspektivu zlepšení podmínek podnikání pro polské firmy v Asii, včetně přednostního přístupu k investičním projektům a jejich financování. Polsko podle něj rovněž získá lepší pozici pro získávání nových asijských investorů.
Největší země střední Evropy se tím připojuje k rostoucí řadě členských států Evropské unie, které už do projektu nové mezinárodní rozvojové banky vstoupily nebo o členství projevily zájem. Ze zemí střední Evropy už tento týden oznámilo záměr vstoupit do AIIB Maďarsko.
Česko se zatím nerozhodlo. „Možnost je vyhodnocována, finální rozhodnutí zatím nepadlo,” řekl Novinkám mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
USA spojence neúspěšně odrazovaly
Na poslední chvíli se mezi zakladatele rozhodly přidat i Austrálie a Jižní Korea, které to nejdříve odmítaly. Zakládajícími členy AIIB je dál kromě řady asijských zemí například jinak velký spojenec USA Velké Británie, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko, Brazílie nebo Rusko. Výjimkou bude zřejmě Japonsko a vstup do AIIB odmítly Spojené státy, které navíc své spojence (například právě Austrálii) od vstupu do této instituce neúspěšně odrazovaly.
„Situace kolem AIIB je poměrně komplikovaná. AIIB je čínskou odpovědí na Světovou banku pod vlivem USA a ADB, rozvojovou bankou pod vlivem Japonska. Jinými slovy, Čína je nespokojena s tím, že poměry sil v MMF a Světové bance nereflektují postavení zemí v globální ekonomice a přislíbené změny jsou příliš pomalé, USA a Evropa se snaží držet svůj vliv co největší,” řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Budou stavět železnice i elektrárny
Hlavní kritika AIIB podle něj míří na neprůhlednost této instituce. „Existují obavy, že AIIB bude poskytovat úvěry bez ohledu na finanční stránku věci nebo ekologická hlediska. Do AIIB se překvapivě začaly zapojovat také evropské země, přičemž průlomem bylo překvapivé rozhodnutí Velké Británie stát se akcionářem AIIB,” dodal Marek.
S projektem AIIB přišla v roce 2013 Čína jako s nástrojem pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být rovněž Čína, která také slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu v celkové sumě 50 miliard dolarů (1,3 biliónu korun).
Ochotu spolupracovat s AIIB vyjádřila i šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
Instituce má být oficiálně založena během tohoto roku. Některá média tento týden přinesly zprávy, že Čína odmítla žádost Severní Koreji o účast v AIIB, později čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o žádné severokorejské žádosti neví.
