Hlavní obsah

To se nikdy nemělo stát, nebrala si servítky Merkelová ohledně vstupu Řecka do eurozóny

Novinky, pit

Krizí sužovanému Řecku neměl být umožněn vstup do eurozóny. Uvedla to německá kancléřka Angela Merkelová na předvolebním mítinku. Zároveň z pozdější krize obvinila tehdejší vládu sociálních demokratů (SPD) v čele s Gerhardem Schröderem.

Foto: Michael Dalder, Reuters

Německá kancléřka Angela Merkelová při projevu před CSU

Článek

„Řecku neměl být povolen vstup do eurozóny,“ sdělila Merkelová v úterý před asi tisíci příznivci na předvolebním mítinku v německém městě Rendsburgu. Do termínu voleb zbývá v Německu měsíc.

Podle Merkelové přispěla tehdy vládnoucí SPD a její kancléř Schröder k pozdější krizi tím, že v roce 2001 souhlasili se vstupem Řecka do eurozóny, informoval na svých stránkách list The Telegraph.

„Kancléř Schröder souhlasil s přijetím Řecka v roce 2001 a oslabil Pakt stability. Obě rozhodnutí byla zásadní chybou,“ hřímala Merkelová.

Zopakovala, že je zastánkyní silného eura, které považuje za víc než jen měnu. Toho však může být dosaženo pouze prostřednictvím dalších reforem v zemích, jako je například právě Řecko. Dále připomněla německou solidaritu se zeměmi zasaženými dluhovou krizí, ta je ale spojena s rozpočtovou odpovědností těch zemí, kam německá pomoc směřuje.

Předvolební boj sílí

Podle pozorovatelů směřuje Merkelové útok proti jejímu konkurentovi za SPD Peeru Steinbrückovi. Ten před nedávnem kritizoval Merkelovou za to, že před voliči mlží ohledně další pomoci Řecku. Zároveň ji vyzval, aby na rovinu sdělila, jak dlouho bude ještě trvat pomoc topícímu se Řecku.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble před nedávnem přiznal, že Řecko bude potřebovat další finanční pomoc. Jeho slova vyvolávají mezi obyvateli Německa jisté obavy z dalšího vývoje. Ministr následně uvedl, že v této souvislosti nicméně nepůjde o seškrtávání řeckého dluhu, což by samozřejmě nejvíce postihlo právě Německo.

Proti seškrtání dluhu se vyslovila i Merkelová, podle níž by mohlo v této souvislosti dojít k dominovému efektu napříč eurozónou.

V souvislosti s Řeckem se nejčastěji hovoří o další pomoci ve výši 10 miliard eur (zhruba 250 miliard korun). Předchozí dvě finanční injekce činily dohromady 240 miliard eur a jihoevropská země je vyčerpala už z 90 procent.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám