"Základem nové dohody by mělo být urychlené navracení všech migrantů z řeckých ostrovů zpět do Turecka," řekl premiér. Podle něj by to mohlo být základem dlouhodobě udržitelného řešení, neboť by narušilo aktivity pašeráků lidí a také motivaci uprchlíků dostat se do Evropy přes moře.

K úsilí Turecka o urychlené zrušení vízové povinnosti s EU Sobotka uvedl, že Turecko bude muset splnit všechny podmínky pro vízovou liberalizaci. Případnou další unijní finanční pomoc Turecku na zvládání migrační krize premiér podmínil kontrolou použití těchto peněz. Zároveň ale poukázal na to, že nelze dlouhodobě spoléhat na to, že migrační problémy za Evropu bude řešit někdo jiný. "To znamená, nesmíme zapomenout na to, abychom budovali vlastní kapacity," dodal předseda vlády.

Štěch: Pozvání Merkelové krizi posílilo

Podle Senátu je na místě uvažovat o zpřísnění podmínek pro udělování azylu, aby jej nedostávali ti, kteří by mohli představovat riziko. "Přestože má migrační krize závažný humanitární rozměr, zůstává prvořadou povinností vlády každého členského státu EU i společných unijních orgánů dbát o základní bezpečnost vlastních občanů," shodl se Senát.

Horní komora poukázala na to, že "na eskalaci migrační krize se výrazně podílely a podílejí výroky německé kancléřky Angely Merkelové a některých dalších vrcholných evropských politiků. Vyzvala proto představitele všech států EU, aby vyslali těm migrantům, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, "jasný a srozumitelný signál, že politika otevřených dveří narazila na limity svých možností".

Sobotka byl vůči kritice výroků Merkelové opatrnější. Senátoři nicméně připomínali, že Merkelová loni pozvala uprchlíky do své země, což migrační vlnu posílilo. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) poukázal také na to, že Merkelová odmítla uzavření řecko-makedonské hranice pro migranty, o což se Česko zasazovalo kvůli ochraně schengenského prostoru. "Myslím si, že máme úplné právo upozornit, že se nám takový postup paní kancléřky Merkelové nelíbí," dodal Štěch.