„Rádi bychom v první polovině letošního roku dospěli k zvýšení minimální mzdy pro rok 2017. Chceme, aby to bylo 11 tisíc korun hrubého,“ uvedl předseda vlády.

Je prý zklamání, že i po 27 letech od revoluce se životní úroveň občanů České republiky od těch na Západě liší.

„Rozdíl jsem si znovu uvědomil během evropské debaty. Ta propast je tu opravdu velká. My to můžeme ovlivnit růstem minimální mzdy a růstem platů ve veřejném sektoru. Nejdříve se chceme domluvit v koalici na finančním rámci,“ dodal Sobotka.

ČSSD však prý není spokojena ani se situací v oblasti nemocenské. „Že se neplatí nemocenská, je nespravedlnost, je to bezohledné opatření pravice. Chceme to změnit, zatím ale nemáme dohodu s koaličními partnery. Na stole jsou dvě možné varianty: první je, že bychom obnovili výplatu nemocenské v prvních třech dnech nemoci, druhá je, že by bylo vyhrazeno několik dní na nemoc v rámci dovolené,“ dodal premiér.

Jeho zprávu o působení ČSSD ve vládě ÚVV jednomyslně podpořilo.

Odbory jsou pro

Sobotkův nápad vítají odbory. „Je to potřebné a nutné. Nejnižší cena práce je stále pod hranicí chudoby a to je neakceptovatelné. Je však také pravdou, že 11 tisíc korun je pod závazkem vlády, který je zapsán v programovém prohlášení. Takže to znamená, že by to měli členové vlády bez problému schválit,“ řekl Právu šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Dodal, že požadavek odborů je minimální mzda 11,5 tisíc korun. „To je v souladu se závazkem vlády dosáhnout 40 procent průměrné mzdy,“ uvedl Středula.

Svaz průmyslu: Je to populismus

Svaz průmyslu a dopravy s plánem premiéra nesouhlasí. „Odmítáme snahy o skokové zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun jako vysloveně populistický předvolební krok. Již dlouho požadujeme, aby se minimální mzda a její vývoj řešil parametricky a v závislosti zejména na takových faktorech jako vývoj průměrných mezd, HDP, inflace,“ uvedl pro Právo prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Téma prý nemůže být věcí politiků, ale vyjednávání v rámci tripartity.

Minimální mzdu zvýšila Sobotkova vláda už dvakrát – celkově o 1400 korun. Poprvé v lednu 2015 z 8500 korun na 9200 korun a podruhé od ledna 2016 na 9 900 korun.

Diskuze nad proplácením prvních tří dnů nemoci proběhla ve vládním kabinetu už na podzim loňského roku. ČSSD však svůj postoj neprosadila – proti znovuzavedení náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti bylo hnutí ANOKDU-ČSL. Proplácení nemocenské se nelíbilo ani zaměstnavatelům.

Zrušení karenční doby neprošlo

Při hlasování o komunistickém návrhu na zrušení tzv. karenční doby hlasovala většina poslanců hnutí ANO s ODS na jeho zamítnutí. Proti zákonu byli i lidovci a TOP 09.

V ČSSD se za zrušení karenční doby zasazuje především senátor Zdeněk Škromach. Předseda poslanců soc. dem. Roman Sklenák zase navrhl zavedení pěti tzv. sick days, tedy dnů volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny.

Odborům by se líbila kombinace obou instrumentů. „Respektive nemocenské, která neuvrhne zaměstnance do chudoby, a možnosti některé indispozice řešit prostřednictvím sick days. Ty jsou však jen jednorázové,“ řekl Právu Středula.

„Pracujeme spolu s odbory na vizi, jejíž součástí by mělo být i řešení karenční doby. V této fázi jednání nevidíme důvod pro nějaké náhlé kroky. Pan premiér mi dal slib, že karenční doba v této fázi se nebude řešit jako dílčí záležitost. Sliby se mají plnit,“ dodal Hanák.