Článek
„Do Evropy loni dorazilo podle odhadů kolem šesti miliard zásilek z Číny. To je téměř 16,5 milionu zásilek denně nebo 190 každou vteřinu,“ vyčíslil přísun do zemí Evropské unie prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Zákazníky láká Temu nízkými cenami a nabídkou všemožného zboží. Úspěch staví na agresivním marketingu, slevách a přímém napojení na asijské výrobce. Odborníci ale varují, že aplikace Temu shromažďuje množství dat o uživatelích a přenáší je na servery v Číně. Zboží je navíc často nekvalitní.
„Mnohdy je zdravotně závadné a nebezpečné,“ upozornil Prouza. Kontrola celních správ v zemích EU v roce 2025, jíž se zúčastnila i česká strana, ukázala, že více než polovina testovaných hraček a elektroniky nesplňovala bezpečnostní normy a 85 procent výrobků bylo nebezpečných pro zdraví.
Evropská asociace obchodníků EuroCommerce zároveň opakovaně varuje před dalšími problémy: zboží se vyrábí s přispěním nucené práce, obsahuje zakázané chemické látky, hračky jsou nebezpečné, hrozí riziko udušení nebo uškrcení.
České e-shopy končí
Tlak asijských platforem přispěl ke krachu už několika českých e-shopů, naposledy prodejce hudebního oblečení Musicwear. „Masivní příval neoficiálního zboží vytvořil cenovou konkurenci, která je pro náš e-shop s oficiálními licencovanými produkty neudržitelná,“ zdůvodnil konec jeho provozovatel Vítězslav Tomeš.
Obchodníci se shodují, že není možné dlouhodobě konkurovat prodejcům, kteří neplatí clo, DPH ani poplatky za obaly a elektroodpad. Tedy těm, kteří na rozdíl od domácích podnikatelů nedodržují evropská pravidla.
Zatímco část českých e-shopů končí, Temu se rozmachuje. Podle zjištění Novinek aktivně oslovuje české a slovenské obchodníky s nabídkou spolupráce. „Rozšiřujeme naši síť lokálních partnerů v České a Slovenské republice a rádi bychom s Vámi otevřeli diskusi o možnostech, jak spolupracovat a podpořit společný růst,“ nabízí slovenští zástupci čínského tržiště v rozesílaných e-mailech.
Redakce má e-mail k dispozici. Temu na dotaz, zda hledá evropské sklady či plánuje expanzi, neodpovědělo.
Kvůli praktikám problematických zahraničních obchodníků přichází Česko každoročně o miliardy korun, vyčíslila Asociace pro elektronickou komerci. „Není možné, aby platformy jako Temu neměly odpovědnost za to, co uvádí na český trh a prakticky nepodléhaly kontrole,“ uvedl její ředitel Jan Vetyška.
Podle ředitele Centra ekonomických a tržních analýz Aleše Roda činí výpadky na DPH, poplatcích a dalších povinnostech šest až sedm miliard korun ročně.
Testovat škodlivé výrobky a ukládat tresty prodejcům může především Česká obchodní inspekce. „Elektronickému obchodování se věnuje průběžně a výsledky zveřejňuje na svých webových stránkách,“ připomněla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Už dříve uvedla, že ministerstvo loni přidalo inspekci peníze a podporuje Evropskou komisi ve společném postupu proti nekalým praktikám čínských prodejních platforem. Aktuálně je navíc v Poslanecké sněmovně návrh zákona o digitální ekonomice, který bude mít na online tržiště vliv.
Kdo platí dopravu?
Odborníci upozorňují i na další problém: pokud stát u dováženého zboží nevybere clo, DPH nebo povinné poplatky za obaly, přicházejí veřejné rozpočty o peníze.
Problematická je i ekologická stopa dovozu zásilek z Asie. Podle analýz Mezinárodní energetické agentury jde o miliony tun oxidu uhličitého ročně, které do ceny výrobků započítané nejsou. Pokud by doprava měla splňovat stejné podmínky jako evropský obchod, šlo by o desítky miliard korun ročně, které dnes nikdo neplatí.
Evropská unie definitivně potvrdila konec bezcelního režimu pro zásilky do 150 eur, tedy zhruba 3600 korun. Právě ten čínské platformy dlouhodobě využívaly. Od léta mají být tyto balíčky zatíženy jednotným poplatkem a následně i plným celním režimem. Podle odborníků jde o nutný krok, který má omezit masový dovoz bez kontroly bezpečnosti a narovnat podmínky na trhu.
Trpělivost došla i v Polsku. Tamní úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitele uložil Temu letos v lednu pokutu šest milionů zlotých, v přepočtu 35 milionů korun. Uvedl, že online tržiště nepravdivě informovalo o výši slev, čímž systematicky uvádělo spotřebitele v omyl. Nejde prý o pochybení, ale o vědomě klamavou obchodní strategii.
