Kontrolu obou projektů Právu potvrdil šéf ministerského odboru eGovernmentu Roman Vrba. „Mohu potvrdit, že jsme od ministerstva financí obdrželi oznámení o plánované kontrole. Samozřejmě poskytneme kontrolorům plnou součinnost, stejně jako u všech předchozích kontrol,“ uvedl Vrba.

Předmětem aktuální prověrky úřadu OLAF má být podle informací Práva zakázka z roku 2009 na procesní modelování agend veřejné správy za více než 80 miliónů korun. A pak projekt na zavedení jednoho ze čtyř základních registrů - tedy Registru práv a povinností, který odstartoval v roce 2008 za ministrování Ivana Langera (ODS) a který stál více než 530 miliónů korun. Z pohledu možných manipulací se tento projekt stal podezřelým ještě před samotným podpisem kontraktů.

Poradci prozradili tip na vítěze

Bezprostředně po jeho vyhlášení totiž skupina poradců v oblasti informačních technologií prozradila svůj tip na vítěze jednomu z novinářů, který jej nechal notářsky ověřit. A predikce toho, že lukrativní zakázku získá společnost Asseco Central Europe, se posléze skutečně vyplnila.

Firma sice původně skončila v tendru druhá za levnější nabídkou Accenture, ale vzápětí uspěla se stížností u antimonopolního úřadu a zakázku získala. Původní vítěz pak o rok později uspěl ve druhém aktuálně kontrolovaném tendru, tedy v tom na modelování agend veřejné správy.

Kontroly dosud bez sankcí

Projekt na zavedení Registru práv a povinností, který se završil spuštěním základních registrů v roce 2012, prověřovala bez konkrétního výsledku tuzemská policie a opakovaně také Nejvyšší kontrolní úřad i antimonopolní úřad. Žádná sankce ale vnitru uložena nebyla.

Pouze podle závěrů kontroly ministerstva financí z roku 2013 byly požadavky na dodavatele v tendru nastaveny diskreditačně, příslušný finanční úřad ale závěry resortu nepotvrdil.

Registr práv a povinností, dnes už spravovaný státem, shromažďuje veškerá oprávnění pro přístup k údajům v základních registrech tak, aby se k nim nemohl dostat žádný úřad, který k tomu nemá zákonný důvod.

V případě podezření na trestný čin, k němuž má OLAF důkazy, může zaslat oznámení příslušným vnitrostátním orgánům spolu s doporučením na trestní stíháníKateřina Vaidišová, mluvčí ministerstva financí

OLAF, který na základě rozhodnutí Evropské komise funguje od roku 1999, má oprávnění vyšetřovat v rámci EU podezření na podvody, které mají dopad na evropský rozpočet. Zmíněné projekty byly z evropských fondů čerpány z 85 procent.

Pracovníci OLAF mají oprávnění vést tzv. administrativní vyšetřování, tedy např. provádět kontroly v dotčených institucích nebo vyžadovat od odpovědných úředníků informace a podklady, v trestní rovině ale musejí spolupracovat s jednotlivými orgány dané země.

Šetří i Čapí hnízdo

„V případě podezření na trestný čin, k němuž má OLAF důkazy, může zaslat oznámení příslušným vnitrostátním orgánům spolu s doporučením na trestní stíhání,“ vysvětlila ve středu Právu mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová.

Sami vyšetřovatelé OLAF mohou pouze doporučit, aby subjekt neoprávněně vyplacené peníze vrátil a v případě pochybení konkrétních unijních úředníků pak předal celou věc disciplinární komisi. V rámci správního řízení může také OLAF doporučit změnu úředních postupů.

V poslední době u nás detektivové OLAF začali prověřovat např. dotace, které získala luxusní farma Čapí hnízdo podnikatele a ministra financí Andreje Babiše (ANO).