V případě Petra Tluchoře, který byl spolu s dalšími dvěma tzv. rebely propuštěn z vazby minulý týden, soud znovu připomněl, že na projevy poslanců se vztahuje hmotněprávní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti. Projevem pak nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu. Projevem je i nesouhlas s určitým zákonem – v kauze tří exposlanců to byl daňový balíček.

DOKUMENT: Odůvodnění rozhodnutí NS v případu exposlance Tluchoře

„Stejně tak lze označit za výkon jeho (Tluchořova) poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedeného zákona spojila hlasování o důvěře,“ stojí v usnesení senátu s předsedou Petrem Šabatou.

Střety se ve Sněmovně řeší dohodami

Poslaneckou sněmovnu vylíčil Nejvyšší soud jako místo, kde se střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva a kde se konflikty řeší uzavíráním dohod.

„Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat,“ napsali soudci. Tluchoř prý nesouhlasil s daňovým balíčkem, ale přitom nechtěl položit vládu, a proto rezignoval.

Soud ve svém usnesení – podobně jako v případě Šnajdra – zdůrazňuje, že nepředjímá další postup policie a žalobců a že se nemůže vyjadřovat k dalším okolnostem případu. Vynětí z pravomoci se týká jen období, kdy ještě exposlanci zasedali ve Sněmovně.

Exposlanci Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa se loni na podzim ještě coby členové Poslanecké sněmovny vzdali poslaneckých mandátů, aby umožnili projít daňovému balíčku. Obviněni byli kvůli podezření, že jim za to byly přislíbeny posty ve státních podnicích.