„ÚS svým postupem nechal u vysoko postaveného ústavního činitele, kterým prezident je, Senátem vznesená obvinění, veřejností chápaná jako závažná, bez věcného posouzení, a zřekl se tak významné role arbitra, jehož ústavním úkolem je mimo jiné odstranit pochybnosti ústavního žalobce a zjevně i části veřejnosti o souladu některých aktů prezidenta s Ústavou,“ konstatovala ve svém odlišeném stanovisku Janů s tím, že svým postojem nikterak nenaznačuje, že by byla přesvědčena o důvodnosti podané žaloby.

Janů upozornila, že veřejné projednání a eventuální potrestání Klause - neboť ÚS mohl rozhodnout také tak, že Klaus v budoucnosti nemůže znovu zastávat úřad - by mělo i preventivní charakter k příštímu prezidentovi.

Nástroj, jak se elegantně vyhnout odpovědnosti

„Většinový názor nijak nereflektuje tu skutečnost, že uložení sankce byť ‘jen’ v podobě ztráty způsobilosti nabýt prezidentský úřad je současně významným signálem pro společnost, že jakékoli protiprávní jednání, a to i v případě prezidenta republiky, nezůstane bez odezvy, což významně posiluje důvěru občanů ve fungování demokratických institucí,“ upozornila Janů.

Více o rozhodnutí Ústavního soudu:
Ústavní soud smetl žalobu na Klause pro velezradu ze stolu
Nečas: Senátoři, kteří podali žalobu na Klause, by měli zvážit setrvání ve funkcích
Prezident se na konci funkce může utrhnout ze řetězu, hodnotí verdikt ÚS Dienstbier
Klaus: Kauza s velezradou je varováním, kam může politika klesnout

Závěrem Janů varovala, že postoj většiny ústavních soudců dává možnost prezidentovi vyhnout se žalobě pro velezradu.

„Dává nástroj, jak se odpovědnosti z velezrady vyhnout zcela elegantně, a to pokud by prezident nedostál své ústavní povinnosti jmenovat soudce ÚS, čímž by do konce svého mandátu rozhodovací činnost ÚS ochromil,“ dodala Janů.

Proti i soudce Kühn

Rozhodnutí pléna podrobil kritice i soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeněk Kühn. „Některé úvahy ÚS jsou, jemně řečeno, úsměvné. Nedomnívám se, že by i celek všech argumentů, které ve své žalobě uplatnil Senát, zakládal velezradu bývalého prezidenta. Současně se ale domnívám, že usnesení ÚS, kterým řízení o velezradě zastavil, je velmi špatně odůvodněné, je v rozporu s některými základními právněteoretickými postuláty, a je v rozporu i s dosavadní judikaturou ÚS,“ okomentoval verdikt Kühn na blogu Jinéprávo.

Současně také naznačil, že soud při tomto rozhodnutí neměřil stejně jako v jiných případech. „Judikatura ÚS se často v obdobných případech dramaticky rozchází v závislosti na tom, o koho se jedná. Princip „co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi“ by však neměl mít u ÚS místo,“ dodal soudce.