"Prezident republiky Miloš Zeman by si přál Livii Klausovou na pozici velvyslankyně na Slovensku. Více nebudeme v tuto chvíli komentovat," sdělila Novinkám mluvčí Hradu Hana Burianová.

"Já byl vždy zastáncem toho, že velvyslanec má být profesionál. Někdo, kdo tuhle práci dlouho dělal," řekl Schwarzenberg Právu. Současným velvyslancem ČR na Slovensku je Jakub Karfík.

Premiér Petr Nečas se odmítl k možnosti, že by se Livia Klausová stala velvyslankyní na Slovensku, vyjádřit. „Jakákoli jednání o velvyslancích jsou vedena v klasifikovaném režimu a o jménech velvyslanců se nemluví, dokud nemají agrément přijímací strany. Jen politický amatér uvádí jména dříve, než jsou tato jednání skončena,“ řekl Nečas novinářům.

Klausová podpořila Zemana před druhým kolem přímé volby prezidenta, když prohlásila, že má k ČR větší vztah než jeho protivník Karel Schwarzenberg.

Klaus: Manželka by to s přehledem zvládla

"Prezident Václav Klaus se domnívá, že by jeho manželka roli velvyslankyně s přehledem zvládla. Je si jist, že by se jí na Slovensku dostalo i velkého respektu a úcty," řekl Novinkám Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

Livia Klausová se narodila v roce 1943 v Bratislavě jako Livia Mištinová.

Později vystudovala zahraniční obchod na VŠE v Praze. Studovala také na Europa Institutu v Amsterdamu. Do roku 1993 pracovala v Ekonomickém ústavu ČSAV, kde se zabývala mezinárodními financemi a měnovými institucemi. Později působila jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické. Pracovala také jako členka dozorčích rad v České spořitelně, ČEZ a ZVVZ Milevsko.

Za bývalého prezidenta Václava Klause se vdala v roce 1968, mají dva syny Václava a Jana.

 Jmenování velvyslanců ČR v zahraničí
Velvyslance jmenuje prezident republiky v souladu s ústavou. Jeho osobu mu doporučuje vláda po návrhu Ministerstva zahraničí. Usnesení vlády poté prezident schválí svým podpisem a postoupí premiérovi ke kontrasignaci. Ministerstvo zahraničí poté požádá v příslušné zemi o tzv. agrément, tj. souhlas s osobou velvyslance. Ten se ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, což je formální dopis prezidenta hlavě přijímacího státu.