Napsal jste, že by se Václav Havel po incidentu v Chrastavě neoznačil za oběť, protože „byl muž, nikoli ufňukaná kremlofilní bába“. Nepřímo jste zaútočil na prezidenta Klause. Proč?

Nikoho konkrétního jsem neoznačil pejorativní nálepkou. Jen jsem řekl, že prezident Havel byl muž a nechoval se jako bába, když byl ve státnické pozici.
Když byl disident, zažil nepříjemné chvíle na výsleších StB. A není mi známo, že by se na veřejnosti zlomil či pokořil před svými mučiteli. A to je obdivuhodné. Musím skončit u toho, že Václav Havel nebyl ufňukanou kremlofilní bábou. On se před mučiteli z české pobočky KGB nesklonil. Je to obdivuhodný lidský rys, který měl.

My, občané republikánského smýšlení, čekáme od našich státních představitelů odvahu, a to především odvahu pod palbou. Nikdo nemá povinnost stát se vrcholným politikem, ale když se jím stane, tak musí s kůží na trh a riskovat nepříjemné věci. Například prezident USA Ronald Reagan si po atentátu získal obdiv republikánů i opozičních demokratů právě proto, že projevil odvahu pod palbou.

Máte dojem, že Klaus neprojevil odvahu pod palbou?

Myslím, že jeho první instinkty byly zdravé a další vysvětlování už nebylo až tak šťastné. Domnívám se, že prezident mohl projevit větší odvahu po „palbě“. Ale to je soukromý názor občana.

Petr Nečas vás kvůli tomu vyhodil. Co vy na to?

Není žádným lidským právem být poradcem předsedy vlády. Je to velké privilegium a zasloužená čest a jsem vděčný, že nějaký premiér mě shledal hodného mu radit. Je plným právem premiéra poradce propustit či vyměnit.

Klaus střelbu označil za atentát. Co si o tom myslíte?

Byl to naprosto nevhodný, špatný, nechutný a odsouzeníhodný protest, ale atentát to nebyl. Kdyby to byl atentát, dopadl by špatně. Musíme být vděčni, že to skutečný atentát nebyl. Ale na ústavního činitele, byť s maketou pistole, se nestřílí. Není dobré z pana Vondrouše dělat hrdinu. To, co udělal, bylo trapné, hnusné a velice nebezpečné.