David Rath se chce účastnit jednání Sněmovny. Jak ale skloubit vazbu uvalenou kvůli obavám z ovlivňování svědků s výkonem funkce poslance, kam patří i vystupování na plénu?

Jsem přesvědčen, že záleží na rozhodnutí soudu, který může kdykoli vazbu ukončit nebo přerušit nebo upravit podmínky jejího výkonu. Připustí-li soud účast a vystoupení Davida Ratha na jednání výboru i Sněmovny o jeho vydání, nic tomu z ústavního hlediska nebrání.

Myslím, že mediální atmosféře, která je značně jednostranná a zároveň plná vzájemně si protiřečících informací o detailech kauzy, jen prospěje, bude-li slyšena i druhá strana. Jistě lze třeba zajistit, aby stíhaný poslanec během těchto jednání neopouštěl jednací sál.

Pokud jde o jiné schůze Sněmovny, už případ Miroslava Sládka z roku 1998 ukázal, že vazební stíhání je prostě překážkou účasti poslance na schůzi. Mandát není privilegium, a pokud je poslanec k trestnímu stíhání Sněmovnou vydán, podléhá režimu případné vazby jako každý jiný občan.

Pravomocný rozsudek soudu může trvat i řadu měsíců. Jak by Rathovo poslancování vypadalo v praxi?

Jak jsem řekl, vazebně stíhaný poslanec reálně vykonávat mandát na schůzích Sněmovny nemůže. Otázka může být bezpředmětnou, vzdá-li se poslaneckého mandátu.

Ostatně David Rath dosud patrně neměl k rezignaci praktickou příležitost. Jednací řád předpokládá na prvním místě vzdání se mandátu osobně na schůzi Sněmovny. Jen pokud to nejde, je možné vzdát se mandátu notářským zápisem. Netuším, jak snadné či nesnadné je pozvat si do vazební věznice notáře.

Je kvůli kauze Rath ústava zralá na další úpravu?

Ne. Nemyslím, že tu ústava vyvolává nějaké problémy.