Návrh dále omezuje vyplácení porodného, snižuje příspěvek na péči a mění vyplácení rodičovského příspěvku. Oproti původnímu návrhu ale zákon ponechává vybraným rodinám sociální příplatek.

Sociální příplatek bude až do roku 2012 vyplácen rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Dále bude náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let.

Změny v porodném, rodičovském příspěvku i nemocenské

Pokud návrh schválí také Senát a prezident, nárok na porodné budou mít ženy pouze za první narozené dítě, pokud příjem jejich rodiny nepřesáhne 2,4 násobek životního minima. Dále by přinesl změny v pobírání rodičovského příspěvku. Jeho celková výše bude limitována 216.000 korunami. Tato suma se pak rozdělí počtem měsíců, po které bude chtít rodič zůstat doma. Limity rodičovské zůstanou stejné jako v současnosti, nejkratší bude dva roky, nejdelší čtyři roky. Kromě toho by měl být snížen také příspěvek na péči v prvním stupni ze 2000 na 800 korun.

Součástí úsporného balíčku je i novela zákoníku práce, která má umožnit vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Balíček dále počítá s novými pravidly pro poskytování nemocenské. Ta by se měla vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také upravuje výši nemocenské. V minulosti činila do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. až do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti 66 procent a poté 72 procent. Pro rok 2010 byla dočasně snížena na 60 procent vyměřovacího základu pro celé období.

Cílem těchto změn jsou úspory ve státním rozpočtu, aby jeho schodek nepřesáhl 135 miliard korun.

Snížení příspěvků za mandát o pět procent

Sněmovna schválila hlasy vládní kolice také snížení příspěvku politickým stranám a hnutím za mandáty v parlamentu a krajských zastupitelstvech o pět procent. Vláda chce tímto opatřením snížit výdaje státu o více než 21 miliónů korun.

Proti byla opozice. Podle ní je tato úspora nevýznamná vzhledem k mnohamiliardovému deficitu rozpočtu, otvírá prý prostor pro korupci a skryté financování stran.

"Ono to opravdu státní rozpočet nezachrání, ale je to docela obyčejná prostá solidarita. Všechno ostatní jsou pokrytecké tlachy," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Politické strany by podle něj bez přijetí novely byly jedinými organizacemi s příspěvkem ze státního rozpočtu, které by nemusely šetřit ani korunu.

Stát má omezit podporu stavebního spoření

Další schválená novela snižuje státní podporu ke stavebnímu spoření. Podle vlády už spoření neplní původní účel, předloha státu přinese řádově miliardy korun úspor. Opoziční ČSSD ale pokládá některá ustanovení předlohy za retroaktivní a pokud budou platit, chce se obrátit na Ústavní soud. Ministerstvo financí tvrdí, že novela je v souladu s právem.

Státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok se tak má podle návrhu zdaňovat sazbou 50 procent. V dalších letech má příspěvek státu klesnout ze současných 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Novela také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření.

 Prošly i úpravy v daňové oblasti

Ve zrychleném projednávání prošel i čtvrtý balík změn v oblasti daní. Sněmovna schválila zavedení takzvané povodňové daně, zdanění platu prezidenta a poslaneckých náhrad a řadu dalších daňových změn.

Vládní novela obsahuje také například konec daňového osvobození solárních zdrojů energie. Předloha by měla přinést příští rok veřejným rozpočtům 5,6 miliardy korun, z toho státnímu rozpočtu 4,3 miliardy korun.

Takzvaná povodňová daň představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1200 korun ročně. Peníze mají sloužit na odstraňování škod po záplavách. Opatření bude platit jen příští rok. Novela také ruší daňové osvobození malých vodních elektráren s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Dosud pro ně platilo daňové osvobození na pět let po uvedení do provozu, to ale letošním rokem skončí.

Úprava zároveň prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na 20 let. Nižší zvýhodnění solárních zdrojů energie má zmírnit jejich rozvoj, který se promítá do cen elektřiny. Náklady na dotovaný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů totiž distributoři započítávají do cen pro odběratele, pro které tak elektřina zdražuje.

Zdanění prezidenta a poslaneckých náhrad

Nově se také má podle vládní novely úřadující hlavě státu zdaňovat její plat i paušální náhrada. Stejně tak se bude bývalým prezidentům zdaňovat jejich renta a peněžité náhrady. Zdaňovat se budou i poslanecké náhrady.

Také důchodcům, kteří si ročně přivydělají například podnikáním nebo pronájmy víc než 840 000 korun, se bude zdaňovat jejich důchod. Bývalým vojákům z povolání se mají podle novely zdaňovat výsluhy a odbytné srážkovou daní 15 procent. Aktivním vojákům se má zdaňovat příspěvek na bydlení poskytovaný těm z nich, kteří nebydlí ve služebním bytu. Tato změna by měla platit od roku 2012.

Také kampeličky mají nově platit daň z úroků.

Vláda rovněž navrhuje zrušit daňovou slevu pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců. Podle současného zákona má poplatník právo na daňovou slevu ve výši poloviny toho, co má odvést státu. Musí ale zaměstnávat nejméně 25 lidí a víc než polovina z nich musí být zdravotně postižená. Podle Kalouska je systém zneužíván a podpora se přenese do dotační oblasti.

Neziskovým organizacím, které pro své zaměstnance zřizují fond kulturních a sociálních potřeb, se snižuje možnost odečíst si z daňového základu příspěvky do tohoto fondu. Dosud to byla dvě procenta z objemu peněz na platy a náhrady, nyní to bude jen jedno procento. Novela obsahuje celkem přes 130 různých změn.

Procedurální spory

Ráno sociální demokraté napadli procedurální cestu, jakou chtěla koalice dospět k vyhlášení stavu legislativní nouze. Řádná schůze byla tedy přerušena a na odpoledne byla svolána mimořádná. Opozice však i nadále protestovala proti speciálnímu režimu s tím, že stav legislativní nouze by se měl využívat pouze ve vážných případech například v době válečného stavu.

Nečas zopakoval poslancům, že v případě neschválení předložených zákonů, které mají zavést srážkovou daň na státní příspěvek pro rozvoj bydlení, povodňovou stokorunu, balíček sociálních úsporných opatření, snížení příspěvků politickým stranám a změny na daních, hrozí velké problémy.

„Bude-li schválen k 1. 1. příštího roku rozpočet, a nebude podpořen legislativou, tak to budou jen prázdná čísla, dojde ke zhoršení ratingu, zvýšení deficitu, hrozí zcela prokazatelně daňové úniky,“ varoval Nečas.

Vláda se vymlouvá, tvrdí Sobotka

Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky však hrozba hospodářskými škodami je jen výmluva vlády, protože prý není jisté, zda právě vládní zákony nepovedou k prohloubení schodku deficitu. Zdůraznil, že vláda chce urychlením procesu obejít opoziční síly v Senátu.