Článek
Larídžání byl fakticky nejmocnějším mužem Íránu. Po smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vedl podle listu The Jerusalem Post prozatímní výbor pro řízení země a své moci se evidentně nevzdal ani po zvolení ajatolláhova nástupce, jeho syna Modžtaby Chameneího nejvyšším vůdcem Íránu.
Z dvojky íránského režimu, kterou dělal ajatolláhovi Chameneímu, se stal fakticky jedničkou íránského režimu za vlády jeho syna Modžtaby. Ten byl totiž zraněn hned v první den americko-izraelských úderů na islámskou republiku, kdy zemřel jeho otec. Podle serveru Al-Džarída se Modžtaba léčí v Rusku v jedné z rezidencí prezidenta Vladimira Putina.
Nový vůdce ani nebyl autorem svého prvního prohlášení v nejvyšší funkci. Znalci prostředí íránských politických a vojenských špiček tvrdí, že prohlášení psal právě Larídžání a „Modžtaba ho ani nečetl“.
Podle listu The Jerusalem Post převzal Larídžání v prvních dnech americko-izraelské operace odpovědnost za každodenní řízení země a veškerá jednání se Západem, i když by se mohlo zdát, že ta jsou v kompetenci íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího.
Pohrozil Trumpovi likvidací
Šéf íránské bezpečnostní rady převzal také „komunikaci“ s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Byl to právě Larídžání, kdo Trumpovi nedávno pohrozil likvidací. Vyjádřil se tak poté, co Trump uvedl, že USA na Írán zaútočí dvacetkrát tvrději, pokud Teherán zastaví tok ropy Hormuzským průlivem.
„Obětavý národ Íránu se vašich prázdných hrozeb nebojí. Ani ti, kdo jsou větší než vy, nedokázali Írán zničit. Dávejte si pozor, abyste sám nebyl eliminován,“ uvedl Larídžání.
Jako příslušník mocného rodu Larídžáníů měl šéf íránské bezpečnostní rady také podporu „tvrdého jádra“ íránských duchovních. Podobně jako nový nejvyšší vůdce Íránu byl spojencem íránských Islámských revolučních gard, které mu to oplácely oddaností a podporou. Zvolení zraněného Modžtaby Chameneního novým nejvyšším vůdcem tak experti vnímali jako taktický krok, který měl Laridžánímu a revolučním gardám „uvolnit ruce“ pro reakci na americko-izraelské údery.
Izraelská armáda také potvrdila, že zabila velitele provládních íránských milicí Basídž a jeho zástupce, Gholamrezu Solejmáního a Sajjeda Karíšího. Oba byli zabiti v provizorním stanu, odkud veleli proto, aby je bylo obtížnější vystopovat, než kdyby pobývali na oficiálním velitelství milic Basídž.
Očekává se, že po Larídžáním by se novým zákulisním vůdcem íránského režimu mohl stát Ahmad Vahídí, který byl před začátkem americko-izraelských úderů zástupcem velitele revolučních gard.
