Benešová tak chtěla poukázat na jejich angažovanost v údajné korupční kauze bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka.

Senát Ústavního soudu (ÚS) vyhověl Benešové s tím, že odebráním případu Ceplovi nebylo řádně vysvětleno a že tím bylo porušeno právo Benešové na zákonného soudce. Ten se má podle ÚS věnovat jednomu případu až do konce. 

Zároveň ale ústavní soudci konstatovali, že i v případě, že by žalující strana justičních činitelů spor u jiného soudce zvítězila, pro veřejnost by to nebylo věrohodné. Odkázali přitom na kauzu Čunek, od níž se kauza justiční mafie odvíjí a která v očích veřejnosti zůstala očerněna kvůli odebírání případu státním zástupcům.

Benešová navrhla také zrušení části občanského soudního řádu, která odnětí umožnila. V tom jí však Ústavní soud nevyhověl. 

Vesecká, Kučera ani další odpůrci Benešové k soudu nedorazili.

Senát Ústavního soudu zleva: Miloslav Výborný, Vlasta Formánková, a Michaela Židlická

Senát Ústavního soudu zleva: Miloslav Výborný, Vlasta Formánková, a Michaela Židlická

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Advokát Marie Benešové Petr Hála ve svém závěrečném návrhu upozornil, že v případě jeho klientky bylo rozhodnutím Vrchního soudu porušeno právo na zákonného soudce a obhajoval návrh, aby byl příslušný paragraf zákoníku, který odejmutí umožňuje, zrušen.

"Praxe ukazuje, že výklad tohoto ustanovení může být téměř libovolný, a libovůle by měla být v zákoně vyloučena. Při absenci jasných pravidel totiž může docházet ke zneužití,“ upozornil Hála.

Kauza se táhne třetím rokem

Benešová v prosinci 2007 označila několik justičních představitelů včetně současné nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké za justiční mafii. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL).

Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl žalobu zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a sdělovali si informace, které si vyměňovat neměli.  

Vrchní soud ale jeho rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo pře vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Její právník Petr Hála ve stížnosti uvedl, že odebrání kauzy je výjimečný nástroj, jehož použití musí odvolací soud řádně zdůvodnit. To se prý v tomto případě nestalo.