Článek
Velmi silné bouřky se v Pošumaví začaly tvořit v pondělí krátce po poledni. Zejména na Vimpersku a Prachaticku přinášely kroupy o průměru přesahujícím pět centimetrů.
Ty největší byly zaznamenány v malé šumavské obci Ratiborova Lhota na Prachaticku. Ze zveřejněných snímků je patrné, že dosahovaly průměru zhruba 9 až 10 centimetrů. V obci byla hlášena řada škod včetně poškozených střech, skleníků i automobilů.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve výstraze upozorňoval na možnost krup o průměru kolem tří centimetrů. Takto extrémně velké kroupy ale v předpovědi nepředpokládal. Podle meteorologů za jejich vznikem stál jev, který je velmi obtížné předem odhadnout.
❗🫧Včerejší kroupy v Pošumaví měly až k 10 cm.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) June 30, 2026
➡Analyzujeme situaci ze včerejšího odpoledne, kdy se na Vimpersku a Prachaticku objevily i kroupy kolem 5 cm. Ty největší byly zaznamenány v malé šumavské obci Ratiborova Lhota na Prachaticku a mohly mít 9 cm až 10 cm (na snímku… pic.twitter.com/xvdXi72L9l
V předpovědi se totiž počítalo s velmi malým střihem větru, který obvykle nepodporuje vznik silných supercel. Při vhodném proudění se však v závětří horských pásem, například Šumavy, mohou větrné proudy sbíhat a vytvořit podmínky pro vznik mimořádně silných bouří.
„Došlo k vývoji velmi silných bouřek těsně u sebe a tyto bouřky lokálně zesílily podmínky natolik, že se mohly vyvinout v supercely a produkovat takto velké kroupy. Velmi silné bouřky blízko sebe se vždy hodně ovlivňují,“ vysvětlují meteorologové.
K podobnému jevu podle nich došlo i při vzniku tornáda na jižní Moravě v roce 2021. Kroupy o průměru deseti centimetrů byly v Česku naposledy zaznamenány 1. července 2022 v Rovensku pod Troskami. Také tehdy sehrálo důležitou roli sloučení velmi silných bouří.
Další silné bouřky lze v Česku očekávat také v úterý a ve středu. Meteorologové varují, že mohou opět přinést nebezpečné projevy jako přívalové deště, velké kroupy a silné nárazy větru.
