Článek
Poslanci a senátoři letos berou základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně. Kdyby do konce roku nestihl Parlament novelu platového zákona schválit, brali by o dvacet procent víc, tedy 90 600 korun. Pokud by zvedli ruku pro nižší růst, o devět procent, bylo by to „jen“ 83 900 korun.
Základní plat bez funkčních příplatků přitom bere pouhá dvacítka z dvou set poslanců. K tomu každý zákonodárce pobírá paušální náhrady 39 400 Kč hrubého do 53 500 Kč. A ty by se v případě razantního zvýšení platů zvedly na 47 100 až 63 900 korun hrubého.
„Nechápu, v čem je problém, náš návrh leží ve Sněmovně už půl roku,“ řekl Právu premiér Andrej Babiš (ANO).
Vládní plán na nižší růst prošel prvním kolečkem v srpnu. Klíčové je, aby se legislativní proces dokončil do Silvestra nejen ve Sněmovně, ale i v Senátu a na Hradě. A o tom jsou pochybnosti. Už v létě totiž dali poslanci většinově najevo, že nechtějí spěchat, protože odmítli pirátský návrh na zkrácení lhůty pro první čtení, která tak zůstala šedesát dnů.
Po projednání návrhu ve výborech v říjnu přichází na řadu debata v Poslanecké sněmovně, kde mohou padat pozměňovací návrhy, a pak poslední, třetí čtení.
„Populismus miliardáře“
„Poslanci ANO nám slíbili, že podpoří návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením návrhu,“ potvrdil Právu šéf pirátského klubu Jakub Michálek. Běžná lhůta činí 14 dnů a dohoda tak znamená zkrácení na sedm dní.
„Člověk by si měl svou odměnu zasloužit, a tak by i skokové navýšení platu politiků mělo být v souladu s tím, že odvádějí dobrou práci. Nejen podle docházky, ale soudě i podle kvality návrhů zákonů, si to nemyslím,“ tvrdí pirát Mikuláš Ferjenčík. I proto Piráti přišli s doplněním novely platového zákona. Podle nich by zákonodárci měli při omluvách své absence přesně zdůvodňovat, proč nedorazí.
Po případném schválení Sněmovnou přijde na řadu Senát, který má na schválení třicet dnů, a následuje podpis prezidenta. To vše musí proběhnout do konce roku.
Bylo by nejlépe, kdybychom tento populismus miliardáře v čele vlády nechali u ledu
Zákon je založen na tzv. automatu, který má zajistit, aby se parlament nemusel pravidelně zabývat svými příjmy. Díky nastavení pravidel platy špiček rostou, anebo také stagnují podle toho, jak rostou nebo stagnují platy v nepodnikatelské sféře.
To v minulosti připomněl místopředseda klubu ODS Marek Benda, který tvrdí, že politici by neměli neustále rozhodovat o svých platech zásahy do zákona. „Bylo by nejlépe, kdybychom tento populismus miliardáře v čele vlády nechali u ledu,“ řekl Právu.
Čísla jsou jasná. V případě schválení vládní „brzdy“ by dosáhl měsíční hrubý plat předsedů parlamentních výborů a dalších orgánů 115 900 korun. Kdyby vládní novela neprošla, poskočil by z dnešních 106 700 na 127 600 korun.
Předsedům parlamentních komor a premiérovi by se v případě nižšího růstu zvedl plat z letošních 203 600 na 221 200 Kč, při zvýšení na 243 400 korun. Plat ministra může poskočit ze současných 144 700 korun na 157 100 nebo na 172 900 korun.
Prezidentův plat 252 800 Kč se zvýší na 274 500 nebo na 302 100. Jeho náhrady by vzrostly z 235 200 korun na 255 500 nebo 281 100 korun.
