Hlavní obsah

Schwarzenberg: Saakašvili jednal unáhleně, varovali jsme ho

Novinky, Tomáš Reiner

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ozbrojený konflikt Ruska a Gruzie vyvrcholil uznáním osamostatnění proruských gruzínských oblastí Jižní Osetie a Abcházie ruským prezidentem. Dmitrij Medvěděv regionům požehnal navzdory nesouhlasu NATO a jeho výzvám, aby se Rusko z Gruzie rychle stáhlo. Také česká vláda žádá zachování územní celistvosti Gruzie a počítá s pomocí zemi. V tom se neshoduje s prezidentem Václavem Klausem. Novinky o problematice hovořily s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg

Článek

Překvapilo vás rychlé uznání samostatnosti obou gruzínských regionů ruským prezidentem?

No, že je to ruský prezident, rychlá řešení jsem očekával. Koneckonců protože (Rusové) provedli tu invazi.

Prezident Dmitrij Medvěděv nedávno připouštěl možnost jakési třetí cesty co se týče budoucnosti Jižní Osetie a Abcházie. Včerejší uznání, zdá se, kompromisní řešení vylučuje. Jak má vypadat budoucnost Gruzie, Jižní Osetie a Abcházie?

To ví pánbůh, já nejsem prorok. My se musíme teď starat, aby ty škody, které celá Gruzie, tedy včetně Abcházie a Jižní Osetie utrpěla válkou, aby ty byly odstraněny, v tom jsme odhodláni pomáhat. Myslím, že jakési státoprávní řešení bude na dlouhou dobu, dlouhé jednání. My ovšem stojíme na zásadě územní celistvosti Gruzie.

Jaký je rozdíl mezi případným odtržením Jižní Osetie a Abcházie od Gruzie a Kosova od Srbska? Jak Srbsko, tak Gruzie mají prozápadně orientované vlády a spory s odštěpeneckými regiony se za celé roky nepodařilo vyřešit žádnou dohodou.

Narozdíl od Kosova, kde jak známo, probíhala velmi intenzivní dlouhá jednání, většinou ve Vídni, ale také na jiných místech, zde to byl, bohužel, takzvaný zamrzlý konflikt, kde ve skutečnosti se jednání nekonalo. To je rozdíl. Druhý rozdíl je, že všechny mocnosti, které jsou teď angažovány a angažují se, včetně nás, i v Kosovu - žádný z nás není přímo zainteresovaný, není soused, nemá tam vlastní zájmy. Zatímco Rusko je jednou ze stran, která se v tom konfliktu angažovala. To je prostě poněkud odlišná situace. Nejde tady o nějaké mezinárodní společenství, nýbrž výlučně o akt Ruské federace.

Nebude se kvůli Kosovu územní celistvost Gruzie špatně hájit?

Hájit ji můžeme bez naděje. Špatně se bude hájit, poněvadž odtud musí ruští vojáci.

Se stanoviskem české vlády a vlastně také NATO nesouhlasí prezident Klaus. Čím se vlastně jeho názory liší? Prezident řekl, že konflikt před necelými třemi týdny spustil neadekvátní a nevhodně načasovaný gruzínský vojenský zásah v Jižní Osetii. Je to jenom tento názor, s kterým vláda a vy nesouhlasíte?

Samozřejmě, (gruzínský) prezident Saakašvili jednal unáhleně a bohužel dohnal ke zkáze vlastní zemi. Důrazně jsme ho upozornili, že by do té pasti provokací neměl vlézt, nýbrž zachovat si klid ve vlastní zemi. Bohužel, reagoval, jak reagoval. Nicméně ta věc má dlouhý vývoj předtím a taky vývoj za posledních 24 hodin má řekněme dvě stránky. Ano, tedy, my se v názoru s panem prezidentem lišíme. Pan prezident vidí tu vinu na gruzínské straně a někdy se v politice děje, že mají lidé prostě odlišné názory.

Ta neshoda tedy spočívá pouze v pohledu na míru zavinění Tbilisi na spuštění té silné ruské reakce?

Podívejte se, o tom byla dlouhá diskuse, ale řekněme, že je to vůbec trochu odlišný přístup k zakavkazské problematice.

Řekl jste, že jste upozornili gruzínskou stranu na ruské provokace. Měl jste na mysli českou vládu nebo Severoatlantickou alianci?

To jsem byl osobně já, když jsem byl na návštěvě Tbilisi před pár týdny. Mluvili jsme o tom s panem prezidentem a mou kolegyní, ministryní zahraničí. Také místopředseda vlády Alexandr Vondra na toto nebezpečí upozorňoval.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám