Hlavní obsah

Čunek říká, že dávky nepobíral, doklady tvrdí něco jiného

Právo, Radim Kijonka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek nemluví pravdu, když tvrdí, že v letech 1996 a 1997 nepobíral od státu sociální dávky pro rodiny s nízkými příjmy. Čunek se v sobotu v televizi Nova ohradil proti sobotnímu článku Práva, který informoval o tom, že i když jeho rodina pobírala sociální dávky, poměrně štědře sponzorovala církev. Uvedl, že kvůli článku uvažuje o podání trestního oznámení.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Jiří Čunek

Článek

„Ty dávky, o kterých on (redaktor) píše, jsem nikdy v životě nepobíral,“ řekl v televizi Čunek.

Právo má k dispozici dokumenty, které dokazují, že kromě obvyklých příspěvků na dítě a mateřské dostávala tehdy Čunkova rodina rovněž sociální příplatky a příspěvky na bydlení. Ty se vyplácejí jen v případech, kdy měsíční příjem rodiny nedosahuje určité výše a stát tímto způsobem pomáhá především zaopatřit děti.

Kopie dokladu o vyplacení sociálního příplatku Jiřímu Čunkovi v roce 1997 (nahoře) a kopie dokladu o vyplacení sociálního příspěvku na bydlení Jiřímu Čunkovi v témže roce.

Navíc samotný Čunek fakt, že dostával sociální příspěvek na bydlení, přiznal loni v listopadu v České televizi.

Právo má kopie vyplácení mimořádných sociálních dávek Čunkově rodině v roce 1997. Z nich vyplývá, že mu sociální úřad doplácel přes tisíc korun měsíčně. Na dokladech je uvedeno, že jim byl měsíčně poskytován sociální příplatek 1277 korun a příspěvek na bydlení ve výši 50 korun.

Z celkového výpisu vyplacených dávek státní sociální podpory rodiny Čunkových, který již dříve zveřejnil server Aktuálně.cz, vyplývá, že v roce 1996 dostali kromě přídavků na dítě a mateřské také 11 700 korun na sociálních příplatcích a 972 jako příspěvky na bydlení.

V roce 1997 jim stát vyplatil na sociálních příplatcích 6600 korun a na příspěvcích na bydlení 580 korun. Přestože rodinnému rozpočtu Čunkových musel v tomto období vypomáhat stát, dokázal ještě vicepremiér dávat nezanedbatelné dary církvi. V roce 1997 dal Čunek podle zjištění policie církvi na humanitární účely přes 18 tisíc korun, o rok dříve to bylo 17 600 korun. V průměru to je měsíčně 1500 korun.

Předseda KDU-ČSL to vysvětluje tím, že jim tehdy vydatně vypomáhala celá rodina na Vsetínsku, a proto dokázali ještě peníze uspořit. Kvůli nejasnostem v porovnání legálních příjmů a výdajů rodiny Čunkových navrhla protikorupční policie vicepremiéra loni obžalovat. Jeho trestní stíhání však zastavil jihlavský státní zástupce Arif Salichov. Ten rovněž ve svém usnesení o zastavení trestního stíhání konstatoval, že existují nesrovnalosti v příjmech a výdajích rodiny, ale podle něho to v celém případu nevyvrátilo Čunkovu obhajobu, že peníze opravdu našetřil a půlmiliónový úplatek tudíž nevzal.

Reklama

Související články

Úřad Vesecké v kauze Čunek ovlivňoval policii

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) mělo v kauze vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) mnohem závažnější roli, než dosud připouštělo. Náměstek nejvyšší státní...

Výběr článků

Načítám