Hlavní obsah

Bouda z vlnitého plechu se proměnila v praktický domek se studiem a pracovnou

Novinky, nes

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Boudy z vlnitého plechu jsou svým způsobem jednou z ikon australské architektury. Člověk na ně narazí téměř všude. Slouží jako kůlny, garáže, skladiště atd. Čas od času se najde architekt, který se rozhodne narychlo vztyčený přístřešek „zdobený“ tu i onde rzí proměnit v cosi hodnotnějšího, uměleckého a dát mu nový smysl. Přesně takový úděl potkal kůlnu stojící v rohu jednoho z pozemků v Redfernu, na okraji centra Sydney.

Foto: Mark Syke

Stavba má v rámci svého okolí ojedinělý vzhled.

Článek

Autorem projektu je australský architekt Raffaello Rosselli, který je synem Luigiho Rosselliho, o jehož stavbě jsme nedávno také psali.

Foto: Mark Syke

Stav před (vlevo) a po proměně

Foto: Mark Syke

Architekt na severní fasádě ponechal nejen původní plechy, ale také vrata. Materiál rozličné kvality vytváří zajímavou industriálně laděnou mozaiku.

Bouda byla ve svém okolí výrazným objektem už před proměnou. Úzký, patrový přístřešek bez oken, pobitý ze všech stran vlnitým plechem různého stáří a vzhledu se v ulici plné obytných domů věru vyjímal. Jako poslední přeživší kůlna v okolí byl poslední připomínkou kdysi industriálního charakteru dané části města.

Foto: Richard Carr

Bouda má lehce postapokalyptický šmrnc.

Foto: Mark Syke

Součástí proměny byla i výměna plotu a vrat vedoucích na pozemek.

Architekt dostal za úkol přetvořit stavbu tak, aby ji bylo možné plnohodnotně využívat. Kůlna byla samozřejmě celá zchátralá, takže bylo zapotřebí ji rozebrat a uložit stranou, než byl postaven nový dřevěný rám konstrukce.

Foto: Richard Carr

Nově přibyla na domku okna.

Foto: Richard Carr

Západní strana, směřující do zahrady majitele, je obložena cementovláknitými deskami.

Foto: Mark Syke

Do studia se vstupuje stylovými pozinkovanými dveřmi.

Vlnitý plech, který se na kůlně nakupil za několik generací jejího užívání a záplatování, architekt nakonec rozdělil jen na tři strany domu s tím, že si vybral jen ty skutečně „historické“ plechy a novější nechal být. Západní stěnu, která směřuje do zahrady majitele, nechal obložit cementovláknitými deskami.

Foto: Mark Syke

Z kanceláře v prvním poschodí je hezký výhled na okolní zástavbu..

Foto: Mark Syke

Schodiště prosvětluje vysoké úzké okno.

Pokud měl domek sloužit nějakému rozumnému účelu, bylo třeba jeho stěny na několika místech otevřít a vytvořit okna, včetně jednoho pěkně velkého, rohového. Interiér pak protepluje překližka použitá na podlahách a dalších místech. V přízemí je nakonec studio s toaletou a úložným prostorem, zatímco první poschodí zabírá pracovna s kuchyňským koutem a druhou toaletou.

Foto: Raffaello Rosselli (3x)

Přízemí (vlevo) a první poschodí (vpravo)

Foto: Raffaello Rosselli

Západní a severní strana

Foto: Raffaello Rosselli

Jižní a východní strana

Reklama

Související témata:

Související články

Hravá přístavba vypadá jako mrak

Když se majitelé elegantního bílého domu vystavěného v edvardovském stylu rozhodli nechat jej renovovat a doplnit přístavbou, měli celkem jasno v tom, jak...

Výběr článků

Načítám