Hlavní obsah
Šimon Bumbálek s rehabilitační sestrou při trénování cviků na doma Foto: archív Šimona Bumbálka

V dětství prodělal mozkovou obrnu, díky intenzivnímu cvičení dnes může chodit

Dnes osmadvacetiletý Šimon žije téměř od narození s diagnózou dětské mozkové obrny. Za svou samostatnost v podobě chůze dnes především vděčí zarputilosti své maminky, která s ním od odhalení potíží začala velmi intenzivně cvičit. Na své chůzi ale musí pracovat i v dospělosti, už jen proto, aby mohl dělat práci, která ho baví a naplňuje.

Šimon Bumbálek s rehabilitační sestrou při trénování cviků na doma Foto: archív Šimona Bumbálka
V dětství prodělal mozkovou obrnu, díky intenzivnímu cvičení dnes může chodit

Šimon se narodil předčasně ve 27. týdnu těhotenství a dlouhé dva měsíce strávil na umělé plicní ventilaci. I přes ujišťování lékařů, že je vše již v pořádku, se u něj okolo prvního roku věku objevil zpožděný motorický vývoj, následná vyšetření prokázala dětskou mozkovou obrnu (DMO).

Jeho maminka Štěpánka se okamžitě od sdělení diagnózy začala zajímat o všechny možnosti, jak synovi co nejvíce pomoci. Hned od začátku se tak zaměřila na velmi intenzivní cvičení. Jako bývalá profesionální baletka byla sama zvyklá na dril, který aplikovala i na cvičení se svým synem.

„Kdybychom to opravdu brutální cvičení nedělali takhle dlouho a takhle tvrdě, tak bych byl dnes určitě na vozíku,” upozorňuje sám Šimon.

Kromě toho také paní Štěpánka založila sdružení, které se zaměřilo na pořádání rehabilitačních táborů pro děti s DMO. Na tábory jezdil Šimon dlouhá léta, nejdříve jako klient, a poté jako asistent, který pomáhal dětem.

Své dětství má tak spjato především s cvičením, ale pak také se školou, kde prožil krásná léta. „Na základní škole jsem měl výborný kolektiv, spolužáci mi hodně pomáhali, jak ve třídě, tak s přesuny a nástupy do veřejné hromadné dopravy. Na gymnáziu mi velmi vycházelo vstříc i vedení a profesoři,” říká.

Přestože trpěl kromě jiného lehkou dyskalkulií a dyslexií, nebránilo mu to v přihlášce na vysokou školu. Po absolvování gymnázia tak pokračoval na Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, kde ale nakonec skončil ve druhém ročníku, protože mu nešla hebrejština.

Na rehabilitačním táboře se seznámil s lidmi z organizace Borůvka o. p. s., která pomáhá lidem s tělesným poškozením získat zaměstnání a osvojit si pracovní postupy. Absolvoval úspěšně pohovor a začal pracovat v kavárně v půlročním tréninkovém programu, poté se přesunul do obchůdku, kde absolvoval obdobný program.

„Už je to přes 5 let, co zde pracuji a práce mě baví. Výhodou je i to, že se jedná o chráněné prostředí, takže tam není ten stres, kteří někteří mají v běžné práci. Ale dělám to z vlastní iniciativy a vydělávám si díky tomu vlastní peníze, což je dobrý pocit. Navíc zde můžu i pomáhat novým klientům se zaučením a získáním potřebných pracovních návyků,” dodává Šimon.

Stále potřebné zdokonalování chůze

Šimon tak dnes sice chodí, ale jeho chůze je stále fyziologicky nesprávná. Vyvinul si takzvané kompenzační mechanismy, na kterých bude muset zapracovat, aby v budoucnu neměl problémy s klouby a vyhnul se riziku upoutání na vozík.

Pomáhají mu v tom i intenzivní rehabilitace. Naposledy absolvoval třítýdenní intenzivní terapii na Neurorehabilitační klinice Axon, kde podstoupil tzv. robotickou rehabilitaci, díky které se nyní cítí mnohem stabilnější v sedu i kleče a má i mnohem rovnější záda.

„Měl jsem velký problém se vstáváním, na tom jsme zapracovali. Navíc mi fyzioterapeutka doporučila cvičení, které mohu dělat doma sám, aby se můj stav nezhoršoval,” říká Šimon.

Šimonovi ke stabilizaci těla a nácviku správné chůze pomáhá i robotická rehabilitace.

Foto: archív Šimona Bumbálka

Robotická rehabilitace je nový efektivní nástroj fyzioterapeutické léčby. V České republice ale na tento typ léčby pojišťovny přispívají jen velmi malou částku, potřebná léčba je pro pacienty proto často finančně nedostupná.

Přitom právě tato terapie hendikepovaným velmi pomáhá. Šimon by v ideálním případě potřeboval terapii podstoupit jednou ročně.

„Nemám v životě žádný velký heroický cíl, chci si jen udržet svoji vlastní osobní svobodu pohybu, kdybych byl upoutaný na vozíku, nemůžu dělat to, co rád dělám. Každý rok třeba jezdíme s tátou a bratrem na festival do Plzně, o to bych nechtěl přijít,” říká Šimon.

Podpořit Šimona v touze udržet si vlastní svobodu pohybu díky rehabilitacím můžete na dárcovské platformě Donio.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků