Článek
"Astma je neinfekční zánětlivý stav, při kterém se při různých podnětech zužují dýchací cesty a dýchání se stává obtížným. Projevuje se dušností, kašlem, pískoty či sípáním při dýchání a tlakem na hrudi. Lékaři ho neumí vyléčit, ale dovedou ho zachytit a léčit," uvedl ředitel České iniciativy pro astma a pediatr motolské kliniky profesor Petr Pohunek.
Důležité je podle Pohunky nemoc zachytit včas. Problém je, pokud dýchací potíže dítěte začnou rodiče akceptovat jako normu, děti pak nemají adekvátní léčbu. Astma v raném věku signalizuje, co se bude dít v dospělosti.
"Astma je nejčastější chronická nemoc dětského věku. Až polovina dětí do školní docházky zažije dýchací obtíže, stavy, které mohou signalizovat astma. Přímo astma má podle některých údajů přes deset procent dětí do 15 let," dodal Pohunka.
Podzimní astmatická ataka
Lékaři operují jasnými čísly, až 25 procent akutních výjezdů záchranné služby a příjmů astmatických pacientů na pohotovosti připadá právě na měsíc září. Hlavním důvodem podzimní epidemie astmatu je zvýšený výskyt virových onemocnění dýchacích cest.
„To, že se stav astmatu dítěte po prázdninách zhoršil, signalizují nejčastěji záchvaty kašle, rychlé vyčerpání i po lehce zvýšené fyzické námaze a pak také noční buzení způsobené záchvaty dušnosti,“ vyjmenovala nejčastější průvodní znaky podzimního astmatu alergoložka Barbara Rogalová.
Další příčinou může být nedůslednost léčby během prázdnin a dovolených. Také se onemocnění může zhoršit „přitažením uzdy“ v rámci začátku školního roku a následným plněním školním povinností.
Pravidelné kontroly po prázdninách
Podzimní astma pacienty nemusí tolik zaskočit, pokud s ním budou počítat a částečně se na jeho nástup připraví. Tím se mohou částečně minimalizovat následky astmatických záchvatů. Prvním krokem je preventivní kontrola u pediatra, praktického lékaře a alergologa, již zhodnotí situaci a nasadí léčbu.
Jeden z nejčastějších mýtů o předcházení astmatických záchvatů je, že se má co nejvíce omezit fyzická aktivita, aby nedocházelo k přílišnému vyčerpání pacienta. Podle alergologů je však dobrá kondice důležitá při předcházení astmatickým záchvatů.
Zářijové a říjnové alergeny
V následujícím období budou dominantními alergeny plísně a ambrózie. Dále budou alergici vystavováni alergenům roztočů, domácímu prachu či živočišným alergenům domácích zvířat. Mezi výrazné pylové alergeny nadcházejícího podzimu patří jednoletá bylina ambrózie.
Podle primářky Ústavu klinické imunologie a alergologie v Hradci Králové Ireny Krčmové je ambrózie odpovědná za některé projevy takzvané zkřížené alergie. Pacient citlivý na ambrózie může mít alergické projevy po požití banánu, melounu, někdy okurek a cukety.
Průduškové astma může vyvolat alergie na plísně
Dalším alergenem tohoto období jsou spóry vláknitých plísní, zejména venkovních plísní rodu Alternaria a Cladosporium. Plísně tyto alergeny produkují za teplého a vlhkého pozdního léta a časného podzimu.
Vyhnout se alergenům venkovních plísní nejde zcela, ale je zřejmé, že stav pacientů se zhoršuje za mlhavého počasí, při zahradních činnostech, hrabání listí, houbaření či úklidových pracích s odpadky. Alergeny spór vyvolávají, stejně jako pyly, zejména alergický zánět dýchacích cest. Lidé trpící touto alergií na plísně jsou ohroženi rozvojem průduškového astmatu.
Anafylaktický šok
Mezi podzimní alergeny patří také vosí jed. Lokální alergické reakce pacienta neohrožují, ale životu nebezpečné jsou celkové reakce spojené s dušností, svěděním, kopřivkou, zvracením, průjmem. Stav může pokračovat až ve ztrátu vědomí. Jedná se o anafylaktický šok. Pacient, který ví o svém druhu alergie, by měl být vybaven pohotovostním balíčkem s léky pro první pomoc.
Vliv pasivního kouření na astma
Ve Skotsku bylo dokonce prokázáno, že díky zákazu kouření na veřejnosti se snížil počet astmatických záchvatů u dětí o osmnáct procent. Kritici zákazu kouření na veřejných prostranstvích se obávali, že se kuřáci přemístí se svým zlozvykem do svých domovů, kde budou více ohrožovat nekuřáky, především děti. Toto se však neprokázalo, ba naopak.
Antihistaminika
Antihistaminika mají v léčbě alergií nezastupitelné místo. Používají se k léčbě všech projevů alergie: ekzémů, kopřivky, alergické rýmy, zánětu spojivek a alergických reakcí. Jejich dlouhodobé užívání může omezit rozvoj astmatu.
Odborníci totiž tvrdí, že alergická rýma je významným rizikovým faktorem pro rozvoj průduškového astmatu. Z tohoto důvodu je léčba alergické rýmy dlouhodobá, můžeme říci až celoživotní.
Odstranění alergenů u přetrvávající rýmy často ke snížení příznaků nepostačuje a některým druhům alergenů se zcela vyhnout nelze. Proto je nutné přistoupit k léčbě zaměřené na potlačení přetrvávajícího zánětu.
"Dle dlouhodobých studií je prokázáno, že užívání antihistaminik jen při akutní potřebě vede přechodně ke krátkodobému zlepšení stavu nemocného, ale nevede k protizánětlivému léčebnému efektu," řekla MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Příznaky se vracejí stále častěji a ve vyšší intenzitě. Širší protizánětlivý účinek nových druhů antihistaminik se může plně rozvinout teprve při pravidelném kontinuálním užívání. Ve spojení s dalšími léčebnými postupy a režimovými opatřeními tak můžeme omezit vývoj v průduškové astma.
„Děti jsou méně ohroženi negativními vlivy pasivního kouření, protože na veřejnosti ani doma nejsou vystaveni tabákovému dýmu,“ uvedl Jim Pell z univerzity v Glasgow.