Rybí tuk jako přirozený zdroj omega mastných kyselin

Omega-3 mastné kyseliny si organismus sám nedokáže vyrobit, a proto je musíme přijímat v jídle. Děje se tak především díky rostlinné stravě, a pak také pravidelnou konzumací ryb, a to zejména těch s obsahem tuku nad 10 % - tedy těch žijících ve studené vodě severských moří. Právě chlad a slaná voda ovlivňují koncentraci této esenciální kyseliny v rybím mase.

Patří sem například losos, tuňák, sardinky, makrela, ančovičky či některé mořské plody a kaviár.

Průměrný Čech sní přitom za rok jen necelých šest kilo ryb, což se pak často odráží právě v nedostatku omega-3 mastných kyselin, a tedy i na jejich zdravotním stavu.

Rybí olej je ze zhruba 30 % tvořený omega-3 mastnými kyselinami, zatímco zbylých 70 % připadá na ostatní tuky. Surový a nezpracovaný rybí olej navíc obsahuje i vitaminy A a D.

Hlavními omega-3 mastnými kyselinami v rybím oleji jsou kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Hlavní omega-3 mastná kyselina v potravinách rostlinného původu je kyselina alfa linolenová (ALA).

Kyselina eikosapentaenová (EPA): Nejznámější omega-3 mastná kyselina pomáhá tělu syntetizovat chemické látky podílející se na srážení krve a zánětu. Ryby získávají EPA z řas, které konzumují.

Kyselina dokosahexaenová (DHA): Tato omega-3 mastná kyselina je klíčovou součástí spermií, srdce, sítnice a mozkové kůry. Je také přítomna v mateřském mléce.

Kyselina alfa linolenová (ALA): Nachází se především v různých typech semínek (chia, lněná, konopná), ořechů (především vlašské) a také vícero typech rostlinných olejů. Podobně jako EPA pomáhá organismu regulovat srážlivost krve, budovat buněčné membrány v mozku a redukovat zánětlivé procesy, jen v menší míře.

Omega-3 mastné kyseliny velmi pozitivně působí na oběhový systém. „Zpomalují rozvoj aterosklerózy a snižují hustotu krve i tvorbu krevních sraženin,“ upozorňuje Jaroslav Macášek, primář 4. interní kliniky VFN v Praze.

„Působí také proti zánětu, který spouští kornatění cév, zlepšují pružnost těchto cév a pozitivně ovlivňují i krevní tlak. Snižují rovněž riziko arytmií,“ dodává.

Zlepšují poznávací funkce, mezi které patří paměť, soustředění, pozornost, řeč, schopnost pochopit určité informace atd. Největší prospěch z nich mohou mít děti a senioři.

Snižují riziko, nebo mírně zlepšují stav některých autoimunních nemocí: roztroušené sklerózy, Crohnovy choroby, revmatoidní artritidy, lupénky atd.

Podporují totiž tvorbu prostaglandinů s protizánětlivým účinkem a někdy zlepšují účinky klasických léků, které zánět tlumí.

Mají lehce antidepresivní účinky, podporují účinky antidepresiv a někdy snižují potřebu jejich dávky.

Zlepšují vstřebávání vápníku ze střeva a jeho ukládání do kostí. Zvyšují tak jejich pevnost. „Lze je tedy pokládat za součást prevence osteoporózy,“ upozorňuje Macášek.

Podporují imunitu, které pomáhají lépe zvládat různé výkyvy. Zkracují také trvání zánětlivých procesů a ve spolupráci s vitaminem D zlepšují imunitní bariéru našeho organismu.

Přispívají k omezování projevů ADHD, zejména pak nesoustředěnosti, neklidu a horší paměti, také podporují schopnosti se učit. Mohou též mírnit projevy agresivity.

Může se vám hodit na Zboží.cz: