Hlavní obsah
Průměrný kuřák může po ukončení svého zlozvyku po několika letech snížit zdravotní potíže spojené s kouřením na minimum. Ilustrační foto Foto: Dana Kysučanová, Novinky

Rizika spojená s kouřením lze po letech zcela eliminovat, tvrdí vědci

Zdravotní rizika spojená s kouřením jsou více než jasná. Čím déle člověk kouří, tím hůře. Rozhodne-li se ale přestat, není nikdy pozdě. Vědci dokonce přišli s tvrzením, že po 15 letech, kdy průměrný kuřák přestane, se u něj riziko srdečního selhání či smrti v důsledku kouření snižuje na stejnou úroveň jako u jedince, který nikdy nevzal cigaretu do ruky.

Průměrný kuřák může po ukončení svého zlozvyku po několika letech snížit zdravotní potíže spojené s kouřením na minimum. Ilustrační foto Foto: Dana Kysučanová, Novinky
Rizika spojená s kouřením lze po letech zcela eliminovat, tvrdí vědci

Skončit se zlozvyky, které zbytečně ničí lidské životy, lze kdykoli, stačí jen chtít. A výmluvy, že už je stejně pozdě, jsou opravdu jen výmluvami. Což dokládají i nová zjištění nedávno publikované americké studie.

„Naše výsledky jasně ukazují, že přestat kouřit má svá zdravotní pozitiva a výhody. Jde o to, dosáhnout, aby kuřáci svůj zlozvyk co nejvíce omezili a ukončili. A ti, kteří nekouří, aby nikdy nezačali,“ uvedl pro server FoxNews doktor Ali Ahmed z Centra pro zdraví a stárnutí v americkém Washingtonu.

Průměrný kuřák se může „uzdravit“

Jak bylo uvedeno, pokud průměrný kuřák přestane se svým zlozvykem, do patnácti let se u něj rizika na výskyt srdečního selhání ve spojitosti s kouřením sníží na stejnou úroveň jako u nekuřáka.

To samé se ale bohužel nedá říci o lidech, kteří před zahozením poslední cigarety byli velmi silnými kuřáky. Tzn. že vykouřili více než krabičku denně.

Ahmed a jeho spolupracovníci k výsledku dospěli po dlouhých letech, kdy zkoumali zdravotní aspekty 2556 lidí, kteří nikdy nekouřili, 629 současných kuřáků a 1297 bývalých kuřáků, kteří skončili před více než 15 lety (z toho 312 bylo velmi silných kuřáků).

Po 13 letech od počátku sledování zhruba 20 % nekuřáků a 21 % bývalých kuřáků prodělalo ve sledovaném období srdeční selhání. U kuřáků, kteří si dopřávali krabičku a více za den, to bylo přes 30 procent případů.

„Když člověk kouří, vyvolává to řadu problémů, například kornatění tepen, riziko vzniku krevní sraženiny či infarkt,“ uvedl Ahmed.

Tělo jako samoléčitel

„Po ukončení kouření se riziko sraženin a ukládání škodlivin v tepnách snižuje, což v první řadě umožňuje návrat k normálu v průběhu času,“ dodal. Bývalí silní kuřáci sice nemohou dosáhnout podobného stavu, i u nich ale zdravotní rizika klesají.

„Lidské tělo má skvělou vlastnost, že dokáže léčit samo sebe. Zhruba za 12 hodin až několik dní po ukončení kouření (záleží na počtu cigaret) úroveň oxidu uhelnatého v krvi klesá a oběhový systém začíná pomaličku napravovat škody,“ popsal podrobnosti lékař.

Jde ale o zdlouhavý proces, který je u řady lidí zpočátku doprovázen i nepříjemnými projevy, jako je přibývání na váze, bolest dásní a jazyka, kašel nebo problémy se spánkem. I tak by ale měli lékaři lidem připomínat, že na zbavení se zlozvyku v podobě cigaret není nikdy pozdě.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků