Článek
Současná doporučení respektují zákonitosti vývoje imunitního systému dítěte. Bylo totiž zjištěno, že nejdůležitějším obdobím pro vznik senzibilizace na hlavní rizikové alergeny je přibližně prvních šest měsíců života. Primární prevence, zavedená v tomto období, má vliv nejen na bezprostřední stav dítěte, ale snižuje riziko rozvoje astmatu během jeho dalšího života. Opatření, která jsou uplatněna později, mají již podstatně menší účinek.
Postupy primární prevence se zatím soustřeďují především na děti matek, které jsou samy atopičky nebo astmatičky, neboť právě u těchto dětí je riziko vzniku a rozvoje nemoci velmi vysoké.
Těmto matkám se doporučuje omezit expozici nebezpečným alergenům již v průběhu těhotenství. Jde zde nejen o alergeny z vnějšího prostředí, jako jsou roztoči domácího prachu nebo alergeny zvířecí, ale i o alergeny potravinové, především o bílkovinu kravského mléka a vejce. Bylo prokázáno, že některé alergeny mohou přestupovat přes placentu do plodové vody a polykáním se dostat do zažívacího traktu dítěte.
Hlavním obdobím pro uplatnění opatření primární prevence je ovšem doba bezprostředně po porodu a první měsíce života dítěte. Rizikovým dětem by mělo být poskytnuto prostředí, které snižuje nebezpečí vzniku přecitlivělosti. Patří sem oddálení kontaktu s bílkovinou kravského mléka a bílkovinou vajec. Proto se doporučuje co nejdelší období kojení.
I prostředí, do kterého rizikové dítě přichází, by mělo být ošetřeno tak, aby nevznikal nadměrný kontakt především s roztoči domácího prachu. Toho lze dosáhnout tzv. protiprachovým režimem, při němž se klade důraz na odstranění všech "lapačů prachu" v domácnosti. Nebezpečné jsou hlavně závěsy a záclony, koberce, příliš členitý nábytek. Prach v domácnosti by se měl stírat na vlhko, podlahy je třeba často vysávat vysavačem. Platí zákaz kontaktu s domácími zvířaty, především s kočkou.
Materiál převzat z publikace: Překonejte své astma. Viktor Kašák, Petr Pohunek, Ester Seberová. Nakladatelství Maxdorf, 2. vydání.